"V tomto ročníku chceme žákům a studentům připomenout, že v moderní československé historii existuje nejen útlak, ale i nepřerušená tradice vzdoru. Statečných a odhodlaných lidí nebylo moc - jenže to je jen další důvod, abychom jim věnovali pozornost a projevili úctu. I díky nim žijeme v demokratické zemi," uvedl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni Karel Strachota.

Ilustrační foto.
Podoby divadla i jeho proměny zachytí výstava fotografií v Praze

Semináře, výstavy a knihy 

Projekt Příběhy bezpráví vznikl v roce 2005. Mladým má přiblížit dobu totality a nesvobody. Školám poskytuje do výuky dějepisu a dalších předmětů dokumentární i hrané filmy. Vedle projekcí se konají diskuse s pamětníky, historiky a tvůrci snímků. Organizátoři připravují také semináře pro učitele, výstavy či vydání knih. Cena Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v době komunistického režimu se uděluje od roku 2009. Nominují na ni mladí lidé do 30 let a rozhoduje o ní studentská porota.
Letos ocenění získal čtyřiadevadesátiletý Jan Lukáš, který se už za druhé světové války zapojil do odboje. Tehdy působil jako spojka mezi partyzány. Po únoru 1948 s přáteli tiskl letáky a prováděl sabotáže na železnici. V roce 1952 byli zatčeni a po roce výslechů a týrání odsouzeni k trestu smrti. Jeho dva přátelé byli popraveni, jeho trest se nakonec změnil na doživotí. S podlomeným zdravím se v roce 1964 dostal na svobodu.

Bohuslav Martinů.
Dny Bohuslava Martinů nabídnou v Praze 20 koncertů

Za pobuřování odsouzen na 14 měsíců 

Pětašedesátiletá Hana Jüptnerová pracovala jako učitelka. Když byla v roce 1979 jako samoživitelka se dvěma dětmi na mateřské, podepsala Chartu 77. Chtěla tak vyjádřit solidaritu pronásledovaným a rodinám politických vězňů. Do činnosti se zapojila víc po uvěznění disidenta Pavla Wonky, kvůli němuž pak zorganizovala protestní hladovku. Když v dubnu 1988 zemřel ve vězení, promluvila na jeho pohřbu.
Třiašedesátiletý Pavel Horák po smrti básníka a signatáře Charty 77 Jaroslava Seiferta v roce 1986 vyrobil letáky, které informovaly o posledním rozloučení. Po Teplicích je sám rozvážel. Příslušníci komunistické tajné policie StB po něm pátrali dva týdny, dostali se k němu až po udání. Za pobuřování byl odsouzen na 14 měsíců do vězení, po prokurátorově odvolání se mu trest zvýšil na rok a půl. Součástí letošního ročníku projektu je "selfie kampaň". V ní se mají mladí lidé fotit společně s pamětníky a snímky sdílet na sociálních sítích.

Viktor Wellemín
Bojoval u Tobruku i Dunkerku