„Prověříme způsob, jakým žalobu podat," sdělil v úterý náměstek primátorky pro dopravu a evropské fondy Petr Dolínek (ČSSD). „Je to první krok k tomu, aby si s námi naši dodavatelé přestali hrát na schovávanou. Zdá se nám, že právě toto se nyní děje," vysvětlil dále Dolínek.

Firma ČKD Praha DIZ v úterý vinu na nastalé situaci odmítla a její zástupci zopakovali, že na problém prosakování vody do tunelu opakovaně upozorňovali minulé vedení města. Navíc se prý firma řídila projektem, který počítal s konstrukcí vodotěsného, respektive takzvaného suchého tunelu. Mluvčí firmy Karel Samec však odmítl reagovat na proklamaci města, která hovoří o možné žalobě.

Pondělní nabídka firmy Metrostav na převzetí kompletní odpovědnosti za dokončení tunelu Blanka včetně technologické části je podle ČKD Praha DIZ naivní. „Metrostav nabídkou pomoci zakrývá vlastní chyby a neschopnost předat Praze dílo v požadované kvalitě," míní ředitel firmy Robert Wolf.

Šéf představenstva Metrostavu Jiří Bělohlav je ale přesvědčen, že nejde o plané sliby. „Naše firma je okamžitě připravena zahájit s Hlavním městem Prahou jednání o převzetí kompletní odpovědnosti za dokončení celého projektu Blanka včetně technologické části. Jsem si jist, že v úzké spolupráci dokážeme oživit toto krásné dílo v rozumném termínu," sdělil Bělohlav v dopise, adresovaném v pondělí magistrátu.

Náměstek primátorky Dolínek v úterý řekl, že se poradí s právníky, zda se touto nabídkou může město vůbec zabývat. „Zatím je předčasné ji hodnotit," vysvětlil Dolínek.

Vedení Prahy je stále rozladěno tím, že jak dodavatelé stavební části, tak technologické části i samotného projektu svalují jeden vinu na druhého. Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) opakovaně na tyto postoje reagovala emotivně a vypjatě a nedávno konstatovala, že by se mohlo jednat o zločinné spolčení, které vědomě rozkrádá finanční prostředky města.

Komise, soud, arbitráž, zdržení

Požádala proto o zřízení parlamentní vyšetřovací komise. „Musí se to vyšetřit tak, jako v případě Opencard. Budu trvat na tom, aby bylo jasně řečeno, kdo za co může. Zda to byla nekompetentní politická reprezentace města, úředníci nebo dodavatelské firmy, které nejsou jakýmsi záhadným způsobem schopny dostát svým závazkům," prohlásila rezolutně Krnáčová. „Do té doby neodejdu z této radnice," slíbila.

Jak již bylo zmíněno, firmy odpovědnost odmítají přijmout. „Tunel Blanka byl projektován jako převážně suchý. Projekt tak počítal s instalací kabelů v suchém prostředí," ujistil Samec.

„Prostředí stavby bylo před zahájením montáže kabelů suché. Zatopení způsobily přívalové deště, tedy nenadálá událost," sdělil už dříve mluvčí dohlížitele stavby, společnosti IDS Pavel Kočiš.

Oba jmenovaní rovněž připustili, že za poškození kabelů mohou zčásti zmíněné průsaky vody do tunelu, o nichž se hovoří už minimálně rok a půl nejen v médiích. „Na tento problém jsme poukazovali v rámci našich kontrolních dnů před více než rokem," dodal Samec.

Podle Alexandra Butoviče, zástupce firmy Satra, která tunel projektovala, není fatální závada způsobena nekvalitním projektem. „Konstrukce tunelu byla navržena jako vodotěsná. Kabeláž odpovídala všem předpisům," ujistil Butovič.

Do tunelu Blanka natekla voda v roce 2013 vjezdy na Letenské pláni a na Malovance. Následně se dostala do chodníků a poškodila kabely, které jsou v nich vedeny. V té době totiž ještě nebyly dokončeny a plně funkční vodotěsné poklopy na chodnících.

Výstavbu více než šestikilometrového tunelu Blanka zahájila v roce 2007 někdejší politická garnitura v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS). Blanka měla být otevřena v roce 2011. Proti původním předpokladům se práce prodražily zhruba o šest miliard korun. Tunel Blanka je součástí městského okruhu, navazuje na Strahovský tunel.

Čtěte také: Pokud tunel zhorší životní prostředí, Praha vrátí dotaci na metro A