Pondělí 20. září se tučným písmem zapíše do historie hlavního města a dopravy v České republice. V tento den totiž auta poprvé vyjedou na novou část Pražského okruhu, který propojí východ a západ země, přesněji brněnskou dálnici D1 a plzeňskou D5.

Na třiadvacet kilometrů dlouhém úseku řidiči pojedou například přes 2,5 kilometru dlouhou estakádu nad Berounkou a Vltavou, projedou dvěma tunely Lochkov a Cholupice o délce 1,7 a 1,9. Čekají na ně také dvě obří mimoúrovňové křižovatky u Modletic s dálnicí D1 a u Zbraslavi s rychlostní silnicí R4 na Strakonice.

„Úsek příznivě ovlivní dopravní situaci nejen v jižní části Prahy, protože urychlí provoz a značně uleví od tranzitního provozu Jižní spojce a Barrandovské spojce, ale i v celém středočeském regionu,“ vyjmenovala největší přínosy stavby Martina Vápeníková, mluvčí ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Čtěte také: Z Jižního města na Smíchov za 20 minut, s expresní linkou

Bude se platit

Celý úsek bude fungovat jako dálnice, a to nejen z hlediska rychlosti či počtu jízdních pruhů, ale bude také zpoplatněn. „Je to celistvý dálniční úsek, proto ho zpoplatníme,“ potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Celá stavba má mnoho nej a velkému množství řidičů urychlí jízdu, na druhou stranu, někteří dopravci mají s otevřením okruhu velké problémy. V souvislosti s tím, se má totiž pro auta nad 12 tun uzavřít Jižní spojka.

„Nápad zakázat nákladním automobilům na Spořilově pokračovat po Jižní spojce, a vyhnat je na stále ještě torzo Pražského okruhu je arogantní, ale postrádá smysl pro realitu. Vyklizení Barrandovského mostu sice bude efektní, ovšem za cenu permanentně ucpaného sjezdu (a samozřejmě v opačném směru i nájezdu) z Jižní spojky na D1 a přenesení dopravních komplikací na obce ležící severovýchodně od Prahy,“ tvrdí Martin Felix ze Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia.

Upozornil na to, že aby se mohla Jižní spojka uzavřít, je potřeba nejdříve dokončit Pražský okruh mezi dálnicí D1 a dálnicí D11 na Hradec Králové. Zde by se ale mohlo začít stavět nejdříve příští rok.

Město trvá na svém. „Jižní spojku pro kamiony uzavřeme, vždyť proto se Pražský okruh staví. Kdo to poruší, bude tvrdě pokutován,“ řekl první náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS).

Pražský okruh
Čtěte také: Město nechce pustit kamiony na Barrandovský most

Potíže s pozemky

Samotný okruh má pak i nadále potíže u Modletic se stavbou mimoúrovňové křižovatky. ŘSD totiž dodnes nevyřešila spor o pozemky, které patří společnosti Greyhound Company (GC), jež zde provozuje čerpací stanici. „Přestože v současné době probíhá vyvlastňovací řízení s firmou Greyhound, vedeme i nadále jednání o případném výkupu pozemků s prvotní snahou o dohodu,“ tvrdí Martina Vápeníková z ŘSD.

Jenže to podle Rudolfa Želinského ze společnosti GC vůbec není pravda. „O žádných jednáních nevím a byl bych první, kdo by to měl vědět. ŘSD i nadále nezákonně postupuje. Zasahovala do našich pozemků a nedovoleně omezovala provoz čerpací stanice, navíc se zde nepostupovalo podle původních stavebních povolení, takže stavba ani nemůže být zkolaudována,“ řekl Želinský s tím, že vše mají nyní v rukou právníci a vše nejspíše skončí u soudu.

Čtěte více: Dostavbu okruhu komplikují benzínky
Jan Švec, ředitel úseku informatiky Ředitelství silnic a dálnic:

Novou část Pražského okruhu bude řídit skutečně nejmodernější technologie. Jak funguje systém liniového řízení dopravy?
Systém funguje tak, že harmonizuje dopravní tok s ohledem na aktuální dopravní situaci. Například pokud se zvýší hustota provozu v dopravní špičce, zhorší se viditelnost za mlhy, deště či sněžení, nastane dopravní nehoda či jiná komplikace, bude proměnným dopravním značením rychlost náležitě snížena. Zvýší se tím nejen bezpečnost, ale i plynulost provozu a řidič projede úsek pohodlněji. Vyzdvihl bych propojení na řídící systém tunelů, řídící středisko hlavního města Prahy a Národní dopravní informační centrum.

Co to bude znamenat konkrétně pro samotný provoz na Pražském okruhu, respektive řidiče? Jaké to bude mít výhody?
Hlavní výhodou je samozřejmě to, že na Pražském okruhu, který bude velmi vytížen provozem, bude možné pomocí liniového řízení a sytému řízení tunelů zvýšit úroveň bezpečnosti a také plynulosti provozu. Samozřejmě nelze očekávat, že elektronické systémy vyřeší vše. Nejdůležitější je a bude stále řidič, jeho ohleduplné chování a dodržování pravidel.

Odkud bude provoz sledován a kolika lidmi? Za jak dlouho jsou například schopni reagovat na tvorbu kolon?
K řízení a dohledu byl vybudován dispečink v Rudné u Prahy. Celkově bude nyní obsazen čtyřmi operátory. Za řízení technologie v tunelech zodpovídají dva dispečeři, kteří jsou zaměstnanci Ředitelství silnic a dálnic ČR. Za řízení dopravy v tunelech i na trase Pražského okruhu, včetně systému liniového řízení dopravy, zodpovídají dva operátoři dopravy, kteří jsou příslušníky Policie České republiky. Reakce na jednotlivé události bude velmi operativní. Systémy řízení tunelů reagují neprodleně, systémy liniového řízení budou po spuštění provozu na Pražském okruhu po nějakou dobu kalibrovány a na základě sběru informací bude systém nastaven. Ke dni zprovoznění bude systém v takzvaném poloautomatickém režimu, tedy bude reagovat na pokyny operátorů. Přesné nastavení indukčních smyček lze provést až za běžného provozu. Pokud by byly využity okamžitě po zprovoznění okruhu, mohly by falešně detekovat události a způsobovat řidičům komplikace.

Bude možné například měnit operativně rychlost, značky, či dokonce počet volných jízdních pruhů a podobně?
Ano, v tunelech je toto možné. Mimo tunely je možné měnit proměnným dopravním značením rychlost, zobrazovat stanovené dopravní značky a dopravu odklánět do sousedního jízdního pruhu.

Funguje podobný systém v Evropě, napadají mě například tunely v Hamburku nebo Mnichov a jeho obchvat, je to obdobné?
Ano, podobné systémy fungují i v dalších evropských zemích. Našim řidičům jsou asi nejvíce známé systémy na německých dálnicích. Systém liniového řízení na Pražském okruhu funguje na stejném principu.

Nabízí se modelový příklad. V tunelu se stana vážná dopravní nehoda, která ho uzavře. Jak bude systém řízení fungovat a jaký bude další postup, aby byla doprava, co možná nejdříve opět plynulá?
Pro konkrétní události jsou vypracované tzv. havarijní karty. Průběh reakce nelze zobecnit, vždy bude záležet na typu nehody a aktuální dopravní situaci na Pražském okruhu, v Praze a na okolních dálničních tazích. Reakcí může být od snížení rychlosti až po převedení dopravy na případné objízdné trasy.

Bude možné jednu tunelovou troubu otevřít ve výjimečných případech pro oba směry?
Ano, toto je možné.

Kolik korun stálo vybudování celého telematického systému na jižní části Pražského okruhu?
V případě systému liniového řízení na Pražském okruhu a části dálnice D1 se jedná celkem o 45 portálů. V ceně jsou zahrnuty stavební úpravy (svodidla), portály, dopravní opatření, úpravy mostů, kabely, hlásky, kamery na portálech, meteostanice, sčítače dopravy, optické kabely. Na 1 portál vychází průměrně 12 mil. Kč se započtením veškerého výše uvedeného příslušenství. Cena samotného izolovaného portálu by se pohybovala průměrně kolem 5,2 mil. Kč bez DPH.

Součástí řízení je i dispečink Rudná. Cena této dodávky je celkem 119 mil. bez DPH. Toto pracoviště ovšem slouží k širšímu rozsahu činností, například dispečerům zimní údržby apod. Dispečink je navržen tak, že umožňuje následné rozšíření o řízení dopravy a technologie i na připravovaných úsecích Pražského okruhu včetně 4 dalších tunelů.