Podle obžaloby mělo při vzájemných transakcích mezi oběma společnostmi z 90. let minulého století jít o pokus vylákat od finančního úřadu 327 milionů korun jako vratky nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty. Verdikt není pravomocný; případ ještě bude posuzovat odvolací senát Vrchního soudu v Praze.

Dvojici obžalovaných, kteří vinu rozhodně odmítali, trestní senát Petra Nováka nevyměřil žádný trest, třebaže po obsáhlém dokazování dospěl k závěru, že projednávaný skutek se skutečně stal. Pět desítek faktur v celkovém objemu 1,8 miliardy korun, zanesených do účetnictví jen firmy Bena a nikoli Tukového průmyslu, podle jeho mínění opravdu byly fiktivní dokumenty mající sloužit zločinným aktivitám; ve skutečnosti k přesunům paliva ani k obchodům nedocházelo.

Čin byl dokonce částečně dokonaný – než se věc provalila, stát již z požadované částky vyplatil bezmála 17 milionů korun. Bývalá jednatelka Tukového průmyslu Marta Konkolová nicméně byla zproštěna obžaloby, protože se neprokázalo, že by čin byl jejím dílem, a v případě Milana Vomely, jenž stál v čele společnosti Bena, soud rozhodl o zastavení trestního stíhání s poukazem na loňskou prezidentskou amnestii.

Pořád zůstává ve hře možnost udělení až desetiletých trestů

Státní zástupce Boris Havel s takovým pohledem na věc zásadně nesouhlasí a očekává, že odvolací senát Vrchního soudu v Praze mu dá za pravdu. Pořád tedy zůstává ve hře možnost udělení až desetiletých trestů. Naopak spokojen je žalobce s další částí výroku Novákova senátu – s rozhodnutím o zabavení rozsáhlého nemovitého majetku, který soud označil za výnos s trestné činnosti.

Podle slov státního zástupce jde hlavně o areály v Karlíně a v Michli, které byly před lety pořízeny za necelých 180 milionů korun, ale dnes by mohly mít hodnotu kolem čtvrt miliardy.

Část této kauzy, označovaná jako „druhá větev", definitivně skončila už loni – v důsledku amnestie tehdejšího prezidenta Václava Klause. Uplatnilo se její často kritizované ustanovení o přílišné délce stíhání. Zde se jednalo o dovozy pohonných hmot ze Slovenska. Při tom měla vzniknout škoda převyšující 2,6 miliardy korun, jelikož státu podle výsledku vyšetřování nebyly odvezeny náležité platby.