VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za jadernými fyziky. Školní reaktor má menší výkon než rychlovarná konvice

Bílé laboratorní oblečení a dozimetr měřící množství radiace připnutý k náprsní kapse. Tak vypadá výbava jaderných fyziků, kteří se starají o chod výzkumného reaktoru ČVUT v areálu v Troji.

13.11.2017
SDÍLEJ:

Školní reaktor. Ilustrační foto.Foto: Archív VLP

Pokud se přijde na jaderný reaktor podívat někdo zvenčí, musí si obléknout žlutý plášť, návleky na boty jako u zubaře, podepsat poučení o bezpečnosti a pro-jít bezpečnostním rámem. Tak jako personál, dostane i dozimetr. „Záření, kterému jsme vystaveni, je ale tak malé, že ho přístroj ani nedokáže změřit,“ říká Marek Šedlbauer z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického (ČVUT).

U reaktoru pracuje už dvacet let. Samotný reaktor je asi pět metrů vysoký, skládá se ze dvou nádob. Při vchodu do místnosti člověka upoutá oranžový záchranný kruh pověšený na jedné z nich, nese familiární jméno reaktoru, VRABEC. Každý z místních bazénů je naplněn vodou do třímetrové výšky. Skrz čirou hladinu se dá z vrchu pozorovat osvětlená čtvercová mříž s palivovými články a regulačními tyčemi. Nad bazénem visí ze stropu jeřáb, kterým studenti a personál manipulují s předměty pod hladinou vody, aniž by se tak kdokoliv vystavoval zvýšené radiaci uvnitř.

Na bílých zdech místnosti jsou vyvěšené černobílé fotografie zachycující stavbu reaktoru, jeho tři plány, různá čidla, šachovnicová mapa palivových článků a regulačních tyčí. Do haly proudí světlo z prosklené stěny a bílé zdi společně s plášti vědců připomínají nemocniční či klasické laboratorní prostředí.

Méně škodlivé než rentgen plic

Ve velínu vedle reaktoru sedí operátor. „Mám zvýšit výkon na 2E4?“ ptá se Šedlbauera, který dnes tříčlenný tým vede. Kromě nich se na pracovišti pohybuje ještě dozimetrista mechanik, který ne-ustále měří radioaktivitu. V reaktoru je sice míra záření vysoká, díky stínění jsou ale studenti a pracovníci v hale vystaveni minimální radioaktivitě. „Při rentgenu plic je člověk vystaven většímu záření než já tady za rok,“ uklidňuje studenty Šedlbauer.

V řídicím centru pracují operátoři na počítači se dvěma obrazovkami. Na jedné sledují graf výkonu reaktoru, mění klíčové hodnoty a na druhé počítač zaznamenává kroky, které pracovník provedl. Každou důležitou změnu navíc zapisuje do knihy. „Každý den tu pracujeme tři. Snažíme se ale docílit toho, aby každý z nás mohl vykonávat všechny tři funkce. Pak se můžeme střídat a práce je pro nás zajímavější,“ vysvětluje Šedlbauer.

Operátor se při ovládání snaží o dosažení kritického stavu. „I když to zní, jako by šlo o něco negativního jako třeba v nemocnici, je kritický stav to nejlepší, čeho můžeme dosáhnout. Je to ustálený výkon a reaktor je v tu dobu pod kontrolou. Například elektrárny Temelín a Dukovany jsou neustále v kritickém stavu,“ podotýká Marek Šedlbauer.

Kromě dvou židlí pro operátory je ve velínu připraveno dalších asi deset židlí pro studenty. Přímo nad řídicím centrem jsou pro ně navíc připraveny další stoličky a velký stůl. Tento prostor určen především pro výuku. Že se jedná o školní reaktor, dokládá i jeho výkon. „Při maximech se pohybuje okolo sta wattů. Kdyby takový výkon měla varná konvice, čekali byste na uvaření vody hodně dlouho. Mívá okolo půl druhého kilowattu,“ nastiňuje Šedlbauer.

Ve spodním patře ukazuje Šedlbauer studentům maketu palivového článku. Z jedné strany je proříznutá, aby byla vidět jeho vnitřní struktura. „Maketa vypadá naprosto stejně jako opravdové články,“ vysvětluje skupině žáků střední školy z Nymburka. Článek se skládá z několika hliníkových vrstev. „V nich se pohybují neutrony a štěpí se. Mezi jednotlivými vrstvami protéká voda, která reakce brzdí, takové látce říkáme moderátor,“ pokračuje. 

Reaktor navštěvují i studenti z USA

Když místo navštíví žáci střední školy, dozvědí se o historii reaktoru, o jeho fungování, řízení a další zajímavosti. „Brali jste ve škole už základy jaderné fyziky?“ zjišťuje Šedlbauer znalosti studentů. Celá skupinka přitom stojí přímo nad jedním z bazénů a pozoruje části reaktoru přes naprosto čistou hladinu vody. Při hodinách fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské zde studenti měří hodnoty jako hustota neutronů nebo vliv materiálů na reaktivitu.

„Někdy se stane, že do vody něco spadne. Pak záleží, kam a z jakého je předmět materiálu. Pokud se dostane k palivovým tyčím, je potřeba reaktor odstavit, vypustit vodu a předmět vyndat. Když ale víme jistě, že například plastové pravítko spadlo ke kraji nádoby, není to potřeba,“ vypráví Šedlbauer.

Kromě žáků středních škol a studentů „jaderky“ navštěvují místo i studenti z ostatních fakult a dokonce i z jiných univerzit. „Pravidelně k nám jezdí žáci ze Spojených států, kteří tu s námi stráví týden,“ podotýká Šedlbauer. Neznamená to, že by se výzkumné reaktory v USA nestavěly. Problém je v ame-rické legislativě a v někdy až absurdních případech soudních sporů. Pro americké studenty je proto někdy obtížné se k výzkumnému reaktoru vůbec dostat. „Mohlo by se například stát, že člověk onemocní rakovinou a vzpomene si, že jako student navštívil školní reaktor, a dá ho k soudu,“ objasňuje.

Často se na místo dostanou i studenti ze Slovenska. „Původně měly být v Československu dva reaktory, po revoluci ale bylo financování toho slovenského zastaveno. Dodnes v Bratislavě stojí jen dva betonové kruhy a studenti proto musí jezdit až k nám,“ vypráví fyzik. 

Hladina při povodních dosáhla 1,1 metru

Celá hala je rozparcelovaná do tří poschodí okolo reaktoru. V tom nejnižším si člověk může všimnout měděné cedule pověšené ve výšce 1,1 metru. Značí místo, kam dosáhla voda při povodních v roce 2002. „Spodní podlaží sice bylo zaplaveno, do reaktoru se ale voda může dostat jen vrchem, což je asi o čtyři metry výš. Voda poškodila kromě podlah a nábytku i elektrickou rozvodnu, důležité materiály jsme ale včas odnesli,“ říká Šedlbauer.

Po zkušenosti s povodněmi nechala fakulta vystavět okolo areálu v Troji protipovodňovou zeď a vyměnit zpětné klapky odpadních potrubí. „Při povodních v roce 2013 jsme pak zjistili, že opatření fungují tak, jak mají,“ doplňuje Šedlbauer.

Povodně ale nebyly jedinou nepříjemností, kterou místní pracovníci řešili. Na konci září museli reaktor opustit kvůli anonymnímu oznámení, že se v areálu nachází bomba. „Anonym zatím šetří policie. Něco takového jsme zažili poprvé, ale doufám, že i naposled,“ vypráví Šedlbauer.

Autor: Hana Drahokoupilová

13.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Služby - Úklid servisu - Kunratice 18 000 Kč Do společnosti Auto Jarov do Kunratic hledáme nové kolegy/kolegyně na pozici pracovník/pracovnice úklidu. Náplní práce je zajištění čistoty autosalon, sociálního zařízení a strojové uklízení dílen. Pracuje se na směny po-pá ranní: 6.00-14.30 hod. a 1x sobota do měsíce 7.00-14.00 hod. Informační technologie - Informační technologie Programátor 50 000 Kč Vývojáři webu a multimédií Vývojář webových aplikací. Požadované vzdělání: úsv. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 50000 kč. Volných pracovních míst: 6. Poznámka: Místo výkonu práce: Praha 1, Husova 240/5, Kontaktní osoba: Pakhmutova Evgeniia Ingrid, tel.: 778 507 888, e-mail: ingrid.p@amaroservices.cz, , UPŘESŇUJÍCÍ INFORMACE: , Znalost angličtiny na komunikativní úrovni;, 3 roky praxe v následujících technologiích: Node js. / MongoDB Database, Redux / Redux router, Swagger API, RabbigtMQ, React js, bootstrap, Amazon AWS environment, Git (HUB)., Navýšení odměny na základě osobního výkonu.. Pracoviště: Amaro services s.r.o. (2), Husova, č.p. 240, 110 00 Praha 1. Informace: Evgeniia Ingrid Pakhmutova, +420 778 507 888. Gastronomie - Kuchař - kuchařka 30 000 Kč Kuchaře/ku s praxí přijmeme pro naší provozovnu v Malešicích, jedná se o závodní stravování. Pracovní doba po-pá, 6.00-15.00hod. Platové podmínky 27.000 Kč až 30.000 Kč/měs. čistého. Požadujeme praxi, spolehlivost, samostatnost a bezúhonnost. Volejte, prosím, pouze v pracovní dobu 6.00-15.00 hodin na uvedený tel: Doprava a logistika - Doprava a logistika Skladník 12 500 Kč Pomocní skladníci. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 12500 kč. Volných pracovních míst: 7. Poznámka: Místo pracoviště:, - Jirny, Poděbradská 700, , Prvotní kontakt:, - tel.: 775 228 637, - osobně na adrese Koněvova 54, Praha 3, Po-Čt od 09:00 do 15:00, , Upřesňující údaje:, - krátkodobé zaměstnání. Pracoviště: Livol works s.r.o. - jirny, Poděbradská, č.p. 700, 250 90 Jirny. Informace: Lidiya Voloshchuk, +420 775 228 637.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
8

Politici slibují nové byty, developeři na to neslyší

Veronika Kašáková se svým bratrem Karlem společně strávili v dětském domově 16 let.

Standardní osobní rozvoj? Ne. Tohle jsou autentické příběhy, které vás posunou

Letiště Václava Havla bojuje s hlukem. Chce omezit noční provoz letadel

Letiště Praha s ohledem na současný nárůst leteckého provozu v České republice i v Evropě zavede další preventivní opatření k udržení stavu noční hlukové zátěže v městských částech Prahy a obcích v bezprostředním okolí letiště, které jsou dotčené leteckým provozem. Cílem je snížit celkový počet nočních vzletů a přistání nad letištěm mezi desátou večerní a šestou hodinou ranní a více regulovat provoz ve zmíněném časovém pásmu, včetně zpožděných příletů a odletů z pásem navazujících.

Poklidná zahrada nedaleko Hradu. Ukrývá umělecká díla i kašnu s čápem

Ruch Hradčanského náměstí. Turisté. Blesky fotoaparátů. Přijde vám nemožné najít v blízkosti Pražského hradu místo k odpočinku? Navštivte nepříliš známou zahradu Šternberského paláce. Malá, ale romantická oáza klidu skýtá útočiště nejen všem, co si chtějí vyčistit hlavu, ale i umělcům. Najdete v ní třeba díla českých sochařů z 20. století.

Mohl mít nebezpečné chemikálie. Muže odvezla zásahová jednotka na psychiatrii

/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek večer zažili obyvatelé části pražského Slivence dramatické chvíle. Policie kvůli psychicky narušenému muži zaktivizovala vyjednavače, zásahovou jednotku, hasiče, psa pyrotechniků i plynaře. Na počátku velké akce bylo podezření, že muž má doma nebezepčné chemikálie. Navíc podle policie napadal sousedy.

Chemie na škole nebývá oblíbená. I tak Češi slaví historický úspěch na olympiádě

Historický úspěch české reprezentace… Kdyby to tak mohl být začátek zprávy ve sportovní rubrice. Ale tato informace oslavuje šikovné české vědce. Na jubilejním padesátém ročníku Mezinárodní chemické olympiády Česko obsadilo čtvrtou příčku v žebříčku národů.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT