Během června pokosily stroje Lesů hlavního města Prahy louky v Chuchli, Hostivaři a Šárce. Hospodáři si pochvalují teplé suché počasí, které jim pro seč a sušení trávy zajistilo ideální podmínky. „Celkem vyrobíme zhruba čtyřicet tun sena. Po posečení a obracení vysušené seno stlačujeme do šikovných malých balíků o rozměrech osmdesát krát šedesát centimetrů, s nimiž se manipuluje snadněji než s klasickými velkými balíky,“ popsala Petra Fišerová, mluvčí Lesů Praha. Doplnila, že pod střechou už mají tisíc takových balíků a další tisícovku ještě během následujících dní vyrobí.

Krmivo nejen v zookoutcích

Seno pak využívají jako krmivo pro zvířata v záchranné stanici pro volně žijící živočichy, kterou provozují. „A část balíků pokaždé putuje také do našich lesních zookoutků, kde nacházejí náhradní domov živočichové, které už kvůli jejich trvalému handicapu nemůžeme vypustit zpět do volné přírody,“ doplnila Fišerová.

Kam se nedostane zemědělská technika, vysílá magistrát pastevce se stády ovcí, koz a krav. V letošním roce spásá pražské porosty celkem pět stád. Magistrát nechová vlastní zvířata, ale najímá si je. „Pastvu pro hlavní město realizují soukromí zemědělci, kteří také obstarávají čtyřiadvacetihodinový dohled nad stády. Ročně vychází pastva ovcí a koz zhruba na 950 tisíc korun, v případě skotu asi na 450 tisíc korun,“ objasnil náměstek primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu/STAN).

Tři stáda jsou smíšená, tvoří je přibližně šedesát ovcí a deset koz. Zatímco ovce spásají trávu, kozy okusují listy dřevin. Lidé na ně mohou narazit především v Prokopském a Šáreckém údolí a také v Trojské kotlině. Občas bývají i v Radotínském údolí, v Hrdlořezích v Třešňovce či na Vidouli. „Množství zvířat a délka pasení se přizpůsobuje lokalitě a momentálnímu vývoji počasí,“ informoval mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Návrat k předválečné tradici

Zbylá dvě stáda jsou tvořena skotem, který se pase na podmáčených a vlhkých loukách. Zhruba patnáct jalovic žere trávu v suchém poldru Čihadla podél toku Rokytky, druhé, podobně velké stádo letos vystřídá louky v Čimickém údolí, Šeberově a Milíčově. Pastva byla v metropoli běžná do druhé světové války, město se k ní vrátilo na začátku milénia. Jedním z důvodů byla ekologie, dalším pak snaha o pestrou skladbu rostlin i hmyzu.

„Zásadním smyslem a významným přínosem pastvy je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek bez vegetace, tedy vypasených či vydupaných na holou půdu. Rozrušený travní drn totiž umožňuje konkurenčně slabším a často vzácným druhům rostlin, aby na konkrétní lokalitě mohly růst,“ popsal Hofman. Dodal, že podobné je to u živočichů. Holé plošky potřebuje k přežití řada druhů hmyzu.