Maximálně čtyřicet let, pak spadnou. Takto skepticky uvažovali projektanti panelových sídlišť v 60. a 70. letech minulého století.

Paneláky ale stojí dál a Praha řeší jak zajistit, aby domy nespadly, a udělat ze sídlišť důstojné místo k životu. „Městská část Praha 15 každoročně zahrnuje do svého rozpočtu finanční prostředky nejen na zvelebování sídlištních celků, ale i na zlepšení životního prostředí. Z tohoto titulu jsou realizovány akce v rámci této oblasti označované jako Prostředí pro život," říká Pavel Klega, starosta Prahy 15. Jako příklad uvádí revitalizaci okolí Hasičské zbrojnice v Horních Měcholupech.

Stejně tak Parku U Branek, Centrálního parku Veronské náměstí. V neposlední řadě je to i rekonstrukce dětských hřišť v ulici Boloňská, umístění víceúčelových hřišť v lokalitě sídliště Na Groši a Hornoměcholupská.

Výčet výsledků snahy o důstojné bydlení je rozšířen i Senior park Janovská, rozšiřování parkovacích stání, ale i úprava stávajících, osázení kruhových objezdů okrasnou zelení. Do konce roku 2013 bude osázeno 13 vytipovaných míst městským mobiliářem včetně herních prvků.

„Nejedná se o novinku či ojedinělé akce, ale trvalou snahu a záměry vedení radnice o zkvalitňování prostředí a zlepšování podmínek pro život zdejších občanů," doplnil Pavel Klega.

Právě život lidí na panelových sídlištích není nic dočasného. Tvoří až třetinu z celkového počtu obyvatel Prahy, kteří sídliště považují už za svůj trvalý domov. Což úsměvně kontrastuje s někdejší návštěvou architektů ze severských zemí v polovině 80. let minulého století. Ti při pohledu na panelová sídliště blahořečili tehdejšímu režimu, jak se v masivním měřítku „dovede postarat o své občany, než si postaví vlastní domy."

Rozpočet je stále limitovaný

Jakýkoliv renovační záměr samozřejmě vyžaduje potřebné investice. Radnice „patnáctky", ostatně jako jiné městské části, nadbytečnými prostředky zřejmě neoplývá.

„Samozřejmě, že si lze představit pro realizaci veškerých záměrů v této oblasti více finančních prostředků. Ovšem rozpočet městské části je limitovaný a prostředky v něm je nutné využít i na další investiční akce například do infrastruktury, zvýšení bezpečnosti chodců, obnovy nemovitého majetku, do zvyšování kapacity v mateřských školkách, nebo do domu seniorů," vysvětloval starosta Pavel Klega. S určitými finančními možnostmi a nutnosti zlepšit kulturu života se musela vyrovnat například radnice Prahy 6. Třeba na sídlišti Dědina. Před nedávnem skončila jeho čtyřletá revitalizace, která stála 280 milionů korun. V rámci obnovy sídliště, kde dnes žije zhruba 6 tisíc lidí, došlo na vycházkové cesty, veřejné osvětlení, mobiliář, fasády domů či rekonstrukci základní školy. Stejný posun k lepšímu hlásí i Praha 13 obyvatelům domů totiž donedávna hyzdily okolí pozůstatky betonových staveb z osmdesátých let, které postupně zmizí. Místo nich vyrůstají nová dětská hřiště, sportoviště a procházkové cestičky. Staré stromy a keře postupně nahrazuje nová zeleň.

Restituce rovná se komplikace

Ne vždy je úsilí starostů korunováno úspěchem. Do hry totiž vstupují faktory, které pak zvelebování sídlišť poněkud zbrzdí. Své o tom ví radnice Prahy 15.

„Vlastnické vztahy, zejména k pozemkům, jsou taktéž (kromě financí) určitým prvkem komplikujícím či bránícím realizaci vytčených záměrů městské části. Je třeba si uvědomit, že záměry, které hodlá naše městská část uskutečnit jsou často na majetku takříkajíc pouze svěřeném hlavním městem, nebo se dotýkají přímo nebo nepřímo majetku ze soukromého sektoru. Ne vždy se podaří nalézt konsensus se soukromými vlastníky, jejichž majetek je záměrem radnicí dotčen. Případnou komplikaci přináší též doposud nevypořádané restituční nároky," poznamenal starosta Pavel Klega.

Nicméně podle starosty nelze v úsilí zlepšovat životní prostor nijak polevovat. Proto už v příštím roce hodlá v rámci častého požadavku zlepšit využitelnost hostivařského lesoparku. Rada městské části připravuje realizaci projektu „Patnáctkou na kole", jehož účelem je umístění trasování s lokálními upoutávkami.

Pověst jednoho z nejhorších sídlišť měl v minulosti Prosek. Rovněž tady se ovšem úroveň bydlení zvedla, a to nejen díky prodloužení trasy metra C do Ládví. Místním obyvatelům ještě před pár lety chybělo centrum obchodů a služeb a velký park Přátelství byl v zoufalém stavu.

Podle radnice Prahy 9 se Prosek z urbanistického hlediska zlepšil. Vyrostlo centrum Prosek Point, park prošel velkou rekonstrukcí, přibyly v něm vodní kaskády nebo jezírko. Motoristy tu ale stále poněkud trápí nedostatek parkovacích míst, což je kritický problém většiny pražských sídlišť. Jeho řešení s přibývajícím počtem bude, zdá se, zase o něco složitější.

Vůbec největší pražské sídliště je Jižní Město. Toto stotisícové a kdysi přezdívané Džungle lidu dělného se rovněž očividně mění. Jestli se z nudné šedi nějaké sídliště razantně transformuje do pestrobarevného světa fasád, pak je to právě „Jižák." Zabloudit v soustavě bloků už prakticky nelze, nápadné rozlišovací prvky a místní značení jsou v orientaci výborným pomocníkem. V totalitní minulosti bez mobilních telefonů nebylo totiž žádnou zvláštností, že noví přistěhovalci počmárali křídou kde co, aby do „svého" bloku vůbec trefili.