I tu část veřejnosti, která obvykle protestuje proti zahušťování zástavby hlavního města může uspokojit fakt, že výše zmíněné projekty jsou vesměs situovány na takzvané brownfieldy, tedy na opuštěná či nevyužívaná území, postižená vlivem předchozí, většinou průmyslové činnosti.

Mezi kontroverznější projekty však patří nové „sídliště" v Braníku. Právě kvůli umístění na dosud zeleném pozemku, mezi ohybem Jižní spojky a starým Braníkem.

Životní prostředí prý neohrozí

Místní se proti záměru delší dobu bouří, podepisovali petici a magistrátnímu odboru životního prostředí v minulosti zasílali řadu námitek. Nejvíce se obávají stavebního ruchu, odstranění zelené izolace, která je odděluje od rušné dopravní tepny a v neposlední řadě narušení urbanistického rázu starého Braníka.

V současné době plochu využívají k procházkám, venčí tu psy. Přímo před jejich okny mají vyrůst čtyři vysoké bytovky se čtyřmi sty byty a další tisíce metrů čtverečních mají zaplnit komerční plochy.

Záměr je ve fázi územního a stavebního řízení. Už dříve totiž příslušný magistrátní odbor konstatoval, že stavba nemůže významně ovlivnit životní prostředí.

Sporný projekt obytného souboru Braník, respektive nového branického „sídliště" sice delší dobu „spal", ale už ke konci loňského roku se opět „probudil".

Obyvatelům svitla jistá naděje

Developerská společnost Multiprojekt totiž už odkoupila všechny potřebné pozemky mezi ohybem Jižní spojky a starým Braníkem s výjimkou jediného, který stále náleží magistrátu hlavního města. Obyvatelům Starého Braníka prý svitla jistá naděje, když většinový majitel Multiprojektu odprodal svůj podíl firmě Skanska.

„Zatím není jasné, zda Skanska předloží úplně nový projekt, nebo půjde do územního řízení s tím megalomanským, který známe," konstatuje spolek místních občanských sdružení, jehož zástupci se už sešli i s generálním ředitelem Skanska Danielem Ťokem a vyzvali ho k veřejné debatě nad projektem.

Spoléhají prý přitom na to, že Skanska se celosvětově prezentuje svým etickým kodexem, zavrhujícím korupci, uplácení a porušování pravidel férovou soutěže.

Se zástupci Multiprojektu se prý sdružením jednalo hůře. Starousedlíky neuklidnilo ani někdejší prohlášení Václava Havrlanta z Multiprojektu, který označoval jejich představy o Obytném souboru Braník za zkreslené. Nová zástavba měla podle něj plynule navázat na tu stávající.

Nové „přirozené centrum"

„Mezi domy vznikne veřejný park, přibude množství obchodů a služeb. Obytný soubor přinese více pozitiv. Lidem je prezentována chybná vize. Ve skutečnosti nejde o tak mohutný projekt," tvrdil Havrlant. Z Obytného souboru se prý stane druhé přirozené centrum Braníka, navazující na Branické náměstí.

Adéla Gjuričová ze sdružení Náš Braník je ale přesvědčena, že půjde především o likvidaci zeleně a celého veřejného prostoru. Zdůrazňuje, že zástavba by předně neměla být tak mohutná, jak je plánováno. „Starousedlíci se právem bojí přílivu velkého množství aut, zhoršení už tak dost složité dopravní situace," upozorňuje Gjuričová.

Do roku 2016, kdy má být Obytný soubor dle plánů dokončen, by Braníkem mělo denně projíždět zhruba o dva tisíce aut více, než doposud. Přibližně z poloviny prý půjde o auta nových obyvatel Obytného souboru.

Na vizitky dalších obřích projektů v Praze se můžete podívat ZDE.