„Většina developerských projektů je od metra značně vzdálena. Pouze 11 procent z 382 developerských projektů se nachází v blízkosti stanice metra, tedy v bezproblémovém pásmu pěší docházky do 500 metrů,“ říká analytik IPR Michal Němec. Jak ukázala analýza IPR, mapující developerské projekty z let 2009 až 2016, do jednoho kilometru od metra stojí méně než třetina projektů.

„Přibližně třetina developerských projektů je v přímém dosahu tramvajové dopravy, tedy do 500 metrů od nejbližší zastávky, a přibližně polovina dává možnost dojít k tramvajové zastávce aspoň do jednoho kilometru. Přímá dostupnost autobusové dopravy je naopak téměř samozřejmostí u 88 procent projektů je nejbližší zastávka vzdálena do půl kilometru,“ popisuje Němec.

IPR také sledoval, za jak dlouho se obyvatelé z nových bytových komplexů mohou dopravit na Václavské náměstí. V průměru jim to autem trvá 17 minut, veřejnou hromadnou dopravou celkem 34 minut. U 86 procent developerských projektů se pohybuje dojezdnost autem do centra v rozmezí 10 až 29 minut, výjimečně nad půl hodiny. Při využití MHD ale cesta zabere přes půl hodiny u dvou třetin projektů.

Lépe jsou na tom obyvatelé novostaveb, co se týká vycházek do zeleně. „Dostupnost k nejbližšímu lokálnímu parku, respektive k zelené ploše naplňující parkovou funkci, byla v rámci 382 sledovaných projektů vyhodnocena jako velmi příznivá. U téměř poloviny je park dostupný v bezprostřední blízkosti do 250 metrů a jen u 15 procent projektů je ve víc než půlkilometrové vzdálenosti,“ upřesnil Němec.

Okolní zelené plochy a komplikovanější doprava odrážejí skutečnost, že developeři v minulých letech zřídka mířili do  hustě zabydlených lokalit. Pouze desetina pražských projektů vznikla v oblastech s vyšší hustotou než 100 obyvatel na hektar. „Nejčastěji se stavělo v místech s nesourodým či nedokončeným okolím, případně na sídlištích,“ dodal Němec.

IPR používá pro názornou představu toho, kde se staví, metodiku takzvaných prstenců města. V rámci pásmového členění vytvořil pět prstenců: jádro, střed, heterogenní město, modernistické město a krajina. Nejvíc bytů se staví v modernistickém prstenci, pro který jsou charakteristická sídliště a také výrobní areály, což potvrzuje rozrůstání Prahy do okrajových lokalit.

V modernistickém prstenci vzniklo 41 procent z 382 developerských projektů, a dokonce mírně přes polovinu z celkového objemu nově postavených bytů. Druhý v pořadí skončil prstenec heterogenního města, který tvoří takzvaná založená zahradní města a zástavba převážně z první poloviny 20. století. Naopak počet novostaveb v jádru města je téměř zanedbatelný a ani prstence středu města a okrajové krajiny nejsou v popředí zájmu stavitelů bytových domů.