Stejnou otázku si pokládají lidé i dnes. A jak se vlastně žije na Babě? „Nic lepšího v Praze není," odpovídá bez váhání obyvatel zdejší Paličkovy vily Rudolf Břínek.

„Z BABY VÁS MUSÍ ODVÉZT"

Kolonie Baba má podle něj jednu velkou výhodu: vedle vás si nikdo nic špatného nepostaví, jedná se totiž o památkově chráněnou osadu a z tohoto hlediska kompletní. Jenže to nebyl ten hlavní důvod, proč si zde tento právník a vášnivý sběratel funkcionalistického umění koupil před 14 lety vilu. „Z Baby prostě nemůže odejít, musí vás odtud jenom odvézt," říká s nadsázkou. Luxusní výhled na Hradčany z křesla na jeho terase je skutečně překrásný. Jak ale vzápětí pan Břínek přiznává, bydlení v 80 let starém domě s sebou nese i spoustu nevýhod.

Velkou část plochy vily zabírá terasa.

Z dostupných vil nabízených ke koupi si vybral dům Paličkových. Tato stavba je mezi ostatními unikátní z jednoho důvodu: stavěl ji jediný zahraniční architekt, který se výstavy zúčastnil, Holanďan Mart Stam. Historka o tom, jak Stam vyprojektoval vilu na území, které nikdy na vlastní oči nespatřil, je mezi architekty téměř kultovní. Traduje se dokonce, že jeho návrh dodatečně pozměnil Jiří Palička, který byl profesí stavební inženýr. S tím však nesouhlasí Rudolf Břínek, který se vydal studovat Stamovy archivy do Montrealu, kanadského centra architektury. Podle něj se realizovaná stavba neliší od plánů nizozemského architekta.

Z rukávu ale vytahuje jinou historku. Podle té Stam poprvé spatřil hotovou stavbu až v roce 1933, tedy rok po jejím dokončení, když se jako zanícený „levičák" vracel z Ruska přes Československo. Údajně byl s její realizací velmi nespokojen.

NEKVALITNÍ MATERIÁLY

Rudolf Břínek, který dům obývá spolu se svou ženou a třemi malými dětmi, má ke stavbě své výhrady. Paličkova vila podle něj nesplňuje z dnešního hlediska nároky na komfortní bydlení, ostatně jako všechny vily, které na Babě stojí. Jak je to možné? „Prostě nebyl kvalitní materiál. Kdo říká, že má z té doby dobrou stavbu, nemluví pravdu," míní a vzápětí uvede dva příklady: „Rovné střechy, které si tenkrát vymysleli, byly obrovským problémem, protože neznali vyhřívaní centrálního svodu. A stejně tak zdvojená okna, která Stam pro vilu navrhl, v domě teplo neudrží." Podle něj lze postavit kvalitní stavbu až dnes, kdy jsou na trhu kvalitní materiály.

Vilu kupoval tento vášnivý milovník umění už s vědomím, že ji kompletně zrekonstruuje. (Ostatně s opravou historické stavby má Rudolf Břínek bohaté zkušenosti, postaral se například o záchranu a znovuotevření kubistické kavárny v Domě U Černé Matky Boží na Ovocném trhu).

K rekonstrukci Paličkovy vily přizval jednoho z nejlepších českých architektů Ladislava Lábuse, který provedl velmi citlivou proměnu starého stylu bydlení za nové, ovšem dle původních návrhů Marta Stama. „Chtěli jsme, aby to bylo co nejpůvodnější a aby to odpovídalo kvalitě bydlení 21. století," objasňuje své představy majitel vily.

Interiéry ladí s vnější funkcionalistickou podobou Paličkovy vily.

VILU DNES NEPŘEHLÉDNETE 

Když dneska procházíte Babou, vilu s číslem 25, dle původního řazení v kolonii, jistě nepřehlédnete, a to nejen kvůli soše Sputnika od sochaře Zdeňka Němečka, kterou jednašedesátiletý právník Rudolf Břínek zachránil před zničením a umístil ji na zahradu před dům.

Paličkova vila prošla celkovým zateplením a úpravou vnitřních dispozic dle životního stylu pětičlenné rodiny. Na jejím vnějším vzhledu se to ale neprojevilo nijak rušivě. Naopak. Kolemjdoucího možná překvapí celá nenápadnost úpravy, jenž dává vyniknout atypickému vzhledu vily otevírající se terasou do zahrady. „Ta vila je jako socha. Rozhodně to nejzajímavější, co na Babě vzniklo," míní její majitel, který ovšem jedním dechem dodává, že Paličkova vila má problém, který už nevyřeší ani sebelepší architekt: je prostě malá.

„Původně byla navržena pro tříčlennou rodinu. Nás je pět to je už docela problém," říká Rudolf Břínek a pokračuje: Palička je jedinou realizací slavného Stamova projektu „Domu s možnosti rozšíření". Jenže to už dneska není možné. Ta stavba je z dnešního pohledu hotová. A navíc je to kulturní památka, a tak je třeba s ní i nakládat."

Také interiéry byly rekonstruovány dle životního stylu pětičlenné rodiny

DÍLA TĚCH NEJLEPŠÍCH 

Ačkoliv Rudolf Břínek pochybuje o technických kvalitách „babských" vil, přesto si je vědom významu celé kolonie. Na jednom místě tu stojí díla od nejlepších českých architektů První republiky: Ladislava Žáka, Josefa Gočára, Pavla Janáka, Františka Kavalíra a dalších. Baba svým způsobem odráží tehdejší dobu, kdy lidé přehodnocovali svůj styl bydlení. A nejen to. Osada není významná jen z hlediska architektonického, ale i kulturně historického. Domov tu našli nejen továrníci, diplomaté a politici, ale třeba i rektor Karlovy univerzity, nakladatel, architekt, malíř, grafik či ředitel muzea.

S ohledem na tyto hodnoty má Rudolf Břínek v úmyslu vybudovat na Babě jakési muzeum s kavárnou, kde by se o ní turista mohl dozvědět víc. Vše by bylo v duchu funkcionalismu, návrh dokonce počítal se stavbou prototypu dřevěné rekreační chaty, která zde byla postavena v rámci výstavby bydlení. Jenže tento návrh leží na stole už více než deset let a po muzeu v dejvické osadě není ani stopy.

Nápad, který Břínka stál už přes dva miliony, totiž narazil u místních obyvatel, kteří jeho dobrému úmyslu nevěří. „Myslí si, že chci kšeftovat s jejích majetkem," míní právník. Jak vzápětí ale dodává, svým způsobem se jejich nedůvěře nediví, protože žijí v době, kdy je chce každý podvést. Ale není to také obava ze ztráty klidu, který lidé na Babě mají? „Ale proč? Koupili jsme si přece výstavní domy, s popularitou jsme museli počítat," dodává. Svému plánu i přes dosavadní neúspěch věří a doufá, že se muzeum nakonec podaří zrealizovat.

Paličkova vila Ve druhé polovině 20. let proběhlo v Evropě několik velkých mezinárodních výstav moderního bydlení, které zahrnovaly výstavbu obytných domů a které inspirovaly Svaz československého díla k vybudování výstavní kolonie rodinných domů na Babě. Vila pro manžele Paličkovy byla jediná stavba v této pražské výstavní osadě, na níž se podílel zahraniční architekt. V roce 1928 vypracoval původní plány holanský levicový architekt Mark Stam (1899 1986), který svými radikálními funkcionalistickými stanovisky ovlivnil na přelomu 20. a 30 let směřování mezinárodního avantgardního hnutí. Před realizací Jiří Palička, profesí stavebník, plány s nevalnými výsledky přepracoval. Vnitřní zařízení vily navrhl architekt Ladislav Žák. Před 14 lety koupil vilu její současný majitel Rudolf Břínek. V nedávné době prošel dům citlivou rekonstrukcí podle návrhu Ladislava Lábuse.

Čtěte také: Plavba časem aneb Na můstku Hajnovy vily