Podle zprávy bylo k danému termínu podáno 26 žalob týkajících se zemědělských nemovitostí, z toho ve dvou případech bylo o žalobách pravomocně rozhodnuto, 216 žalob bylo podáno v případě jiných věcí než zemědělských nemovitostí; v těchto případech už padlo 23 pravomocných rozhodnutí. V případě, kdy v soudních sporech figuruje stát, jde nejspíše o žaloby proti rozhodnutí pozemkových úřadů, které odmítly majetek vydat.

Restituce jsou dle ČBK v poslední pětině procesu vydávání

Nejčastěji se soudní spory týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, že původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, církve během loňského roku ustoupily. V případě obcí ale podle České biskupské konference je často třeba až u soudu objasnit, jak se někdejší církevní majetek do vlastnictví obcí dostal, neboť takových možností bylo více.

Restituce jsou podle ČBK v poslední pětině procesu vydávání. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi začal platit před čtyřmi lety, rok měly církve na podání žádostí. Nakonec bylo, jak uvádí poslední zpráva vládního výboru, podáno 9843 výzev na vydání 126.715 zemědělských nemovitostí, 12.241 jiných než zemědělských nemovitostí a 2671 movitých věcí včetně stovek uměleckých děl. Ze sporů o vydávání památek či uměleckých děl jsou nejznámější ty o vydání gotického obrazu Madony z Veveří, jímž se zabýval i Nejvyšší soud, či spor o hrad Bouzov.

Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.