Návštěva některých pražských toalet může na nic netušícího návštěvníka zapůsobit v duchu věty „už nikdy“. Město má stále co dohánět.

Reportéři Deníku navštívili v uplynulých dnech veřejné záchodky napříč Prahou. A jaká jsou jejich zjištění? Až na výjimky plíseň, rozsáhlé pavučiny visící ze stropu a absence automatů na kondomy, vložky, nebo i přebalovacího pultu – věci tak běžné na toaletách v zahraničí.

Je středa 9. července, dvě hodiny odpoledne. Jako první se rozhodneme navštívit veřejné toalety v metru na Karlově náměstí. „Foťte si feťáky, nás nechte na pokoji,“ ozve se hlas rozzuřené toaletářky, která fotografa nutí, aby šel na záchod bez fotoaparátu.

Přesouváme se na Florenc. Zde je poměrně čisto, otevírací doba od 6 do 21 hodiny včetně víkendů. Toaletářka nabízí v prodeji vložky. Trochu nás ruší tklivý hlas žebráka: „Aspoň pětikorunu.“ Podobně nepřátelská atmosféra jako na Karlově náměstí se ukáže na toaletách ve stanici metra Nádraží Holešovice. „Co to tu fotíte, zavolám na vás policii,“ křičí toaletářka na fotografa.“ Z vyvěšené cedule se dozvídáme, že WC má otevřeno nonstop a nabízí lidem navíc i sprchu, nebo holící potřeby, ty ale mají to nejlepší za sebou…

Místo obklopují problematické osoby: bezdomovci, narkomani. Že je místo rájem pouličních živlů nám potvrdili i právě hlídkující strážníci. „Ano, máme zde špatné zkušenosti, zaznamenali jsme i případy, že se na nás toaletářka obracela s žádostí o pomoc. Je zde špatná situace jako na ostatních nádražích,“ řekla hlídka Deníku.

Špatnou pověst mají i toalety na Hlavním nádraží, i když jim před nedávnem vyrostala konkurence v podobě nových WC. Trochu lepší je pak situace na nově otevřených záchodcích prodloužených tras metra, jako třeba v Kobylisích.

Většina WC v Praze má jedno společné: když je netrápí kriminalita, zavírají příliš brzy, okolo osmé hodiny večerní. Například záchodky v metru nemají zpravidla otevřeno déle než do 21 hodin, pokud si tedy člověk ve večerních hodinách potřebuje nutně odskočit, často nemá kam.

Dopravní podnik přenechal provoz záchodků pronajímatelům

Podle tiskového mluvčího Dopravního podniku hl. m. Prahy Ondřeje Pečeného ale provoz veřejných záchodků pod dopravní podnik nespadá. „Přenechali jsme jejich provozování třetím stranám. Myslíme si, že naší hlavní starostí by mělo být zajišťování dopravy,“ uvedl Pečený pro Deník. Zároveň dodal, že se ještě nesetkal se stížností ze strany cestujících na otevírací hodiny a ani podnětem s jejich prodloužením do nočních hodin. „Nevím ani o tom, že by se pracovníci DP setkali s tím, že by metro po zavření veřejných záchodků bylo znečištěno močí, nebo výkaly,“ řekl Pečený Deníku.

Cestující to vidí jinak

Opačnou zkušenost mají ale cestující, kteří se už znečištěním metra setkali. „Několikrát jsem se setkala s tím, že bylo v okolí záchodků načůráno, zahlédla jsem párkrát i muže, který močil přímo na zavřené dveře veřejných záchodků,“ řekla Deníku paní Iva. Není to ale problém jen opilců a bezdomovců. Provozovatelé by měli myslet i na to, že jsou i maminky s dětmi. „Ráda chodím s dcerou třeba do Ikey, tam jsou toalety v pořádku. Mohu ji tam i přebalit.“

WC suplují fastfoody

Spásou pak pro některé cestující bývají restaurace rychlého občerstvení, ani ty ale nemají otevřeno nonstop. Situaci tak částečně zachraňují jen toalety společnosti JCDecaux, které jsou součástí městského mobiliáře a nabízejí nepřetržitý provoz. Takových zařízení je ovšem v celé Praze jen 21. „Místo, aby město počet veřejných toalet rozšířilo, posílají turisty pracovníci pražské informační služby na záchod ke mně do prodejny,“ postěžoval si prodejce Oto Ledvinka.

Provozovatel WC Jaroslav Šebek: Jednou jsem musel volat kriminálku

Jaroslav Šebek má na starost desítku WC na trase C, od stanice I. P.Pavlova až po Háje.

Jak dlouho tuto živnost provozujete?

Začal jsem v dubnu letošního roku. Ale mimo provozování WC chodím ještě do zaměstnání, jen z příjmu za provozování toalet bych nevyžil.

Jaké jsou vůbec náklady na provozování toalet? Dotuje je někdo?

Právě, že jejich provoz rozhodně nikdo nedotuje. Musíme se uživit sami. Vím, že lidem se zdá hodně platit pět korun, ale nic jiného mi jako provozovateli nezbývá, abych ty náklady zaplatil. Jen za zásobování papírem a mýdlem na všech stanicích dám měsíčně 16–17 tisíc korun, ale čas od času musím investovat i do různých oprav, jedna vyjde i na 5000 korun.

A co zaměstnanci? Máte jich dostatek?

Tak v první řadě musím říct, že napevno nikoho nezaměstnávám, všechny toaletářky jsou pouze brigádně. Platím jim 30 korun na hodinu, ale zase jsou tam hodně hodin, tak se to nastřádá.

Pražské veřejné záchodky bývají často spojovány s kriminalitou.. Zažil jste za dobu provozování nějaké problémy?

Přijímám takové brigádnice, které si s problematickými osobami poradí. Jednou jsem ale opravdu musel volat kriminálku, okradli mě a zažil jsem i to, že si toaletářka odnesla denní tržbu. Po brigádnících nevyžadujeme výpis z trestního rejstříku, takže vždycky je to risk.

Někteří cestující si stěžují, že by se měla prodloužit otevírací doba toalet v metru.

Tak tohle je v kompetenci dopravního podniku, já záchody jen provozuji.

Přišla už na vás nějaká kontrola?

Od dubna za mnou byla hygiena zatím jen jednou. Vše bylo v pořádku.

(Jana Kočvarová, Jan Brodníček)