Pořadatel pochodu Mikuláš Minář ČTK řekl, že akce se zúčastnilo na deset tisíc lidí. Na Václavském náměstí jich na zahajovacím shromáždění bylo k pěti tisícům, cestou se přidávali další. Podle policie byl pochod klidný, ale přinesl komplikace v dopravě. Původně měla akce skončit v 20:15. Na Hradčanském náměstí, kam konec průvodu dorazil krátce před 21:00, Minář připomenul spor o výměnu ministra kultury, kterou blokoval prezident Miloš Zeman.

"Přinesli jsme vědomí historických souvislostí, smutek, vzdor, vděčnost, naději a odhodlání. A taky Ústavu ČR," uvedl Minář a citoval ve spojitosti s aktuálním sporem článek o tom, že prezident má jmenovat člena vlády.

Prezident, který až dnes po třech měsících pře avizoval schůzku a předběžný souhlas s nominantem ČSSD Lubomírem Zaorálkem, podle Mináře hrubě porušuje ústavu, nerespektuje výsledky voleb a rozděluje společnost. Stejně jako před sídlem KSČM pak demonstranti obkreslovali mezi Hradem a sochou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka svoje stopy, aby byl vidět jejich počet. Minář je vyzval, aby tak učinili "čelem k Masarykovi a zády k Zemanovi".

Zastávka u sídla KSČM

Krvavé potlačení protestních akcí pořádaných na den přesně rok po zahájení okupace tehdejšího Československa sovětskými vojsky znamenalo podle dalšího z řečníků zlomení páteře národa, následovalo 20 let takzvané normalizace. "Doba otevřela dveře lidem jako je Andrej Babiš," spojil další z řečníků nedávnou historii s kritikou premiéra Andreje Babiše, který čelí podezření ze spolupráce s StB. Někdejší redaktorka Kamila Moučková pak připomenula, že prezident Miloš Zeman dnes v Lánech přijal předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. "Komunisti po třiceti letech radí vládě, jsou všude, je to nebezpečné. Nenechme si to líbit," uvedla.

Před vrata sídla KSČM v ulici Politických vězňů položili účastníci rakev se jmény obětí protestů roku 1969. Na zem namalovali siluety mrtvých. V ulici pak po minutách ticha zanechali také křídou namalované obrysy svých nohou, aby bylo vidět, kolik demonstrantů přišlo. Předseda KSČM Vojtěch Filip na to reagoval slovy o neustálém přepisování faktů, současná KSČM vznikla až v roce 1990, odstřihl stranu od historie.

Protestující, kterých před budou prošlo v půl hodinu trvajícím proudu mezi čtyřmi a pěti tisíci, volali na místě piety "Zrádci". Na zemi vedle obrysů nohou, nechávali i nápisy, například připomínku tehdejší Státní bezpečnosti - "estébáci".

"Komunistická strana Čech a Moravy vznikla na ustavujícím sjezdu v roce 1990 a registrovaná byla v listopadu 1990. Má za sebou třicetiletou historii, ve které prokázala, že má nejen respekt k ústavě, ale také své pevné místo na politické scéně," řekl Filip ČTK i na kritiku, podle které ho dnes v Lánech neměl přijímat prezident Miloš Zeman. O protestu nebyl Filip podle svých slov předem informován. Poznamenal, že pokud má někdo nějaký názor, měl by ho vyjadřovat kulturním způsobem.

Vrata budovy, ve které KSČM sídlí, byla zavřena a už předem je hlídala policie. Novinářům policisté řekli, že pokud demonstranti použijí omyvatelné barvy, nebudou zasahovat. K malování Milion chvilek využil křídy. Mluvčí pražské policie Jan Daněk ČTK řekl, že akce se uskutečnila v klidu, až na dopravní komplikace, které způsobila délka průvodu. Většina účastníků pochodu se totiž zastavila u sídla KSČM, aby tam vyjádřila svůj názor. Celý pochod tak měl zpoždění oproti původnímu scénáři. 

Série protestů

Připomenutí roku 1969 se dnes večer konají nejenom v Praze, ale i v dalších městech. Iniciativa chce připomenout 50 let staré události, kdy se na první výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy konaly občanské protesty. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal podle nových informací sedm mrtvých a mnoho zraněných. Tehdejší masové protesty začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení. Vyvrcholily 21. srpna. O den později přijalo předsednictvo Federálního shromáždění takzvaný pendrekový zákon, který legalizoval krvavé zásahy proti demonstrantům.

Milion chvilek pro demokracii letos uspořádal sérii demonstrací za nezávislost justice a proti Babišovi. Poslední akce se stala největší demonstrací po listopadu 1989. Další velkou demonstraci na pražské Letné spolek plánuje na 16. listopadu, tedy den před připomínkou Dne boje za svobodu a demokracii. Pořadatelé akcí například vyčítají prezidentu Zemanovi, že záměrně rozděluje společnost, prosazuje zájmy Ruska a Číny nebo porušuje ústavu. Kritizují také podporu vlády od komunistů nebo střet zájmů, ve kterém je podle nich premiér Babiš.