Přitom před desítkami let si mohli lidé, kteří prosazovali myšlenku jeho vzniku, o takové náklonnosti společnosti jen zdát. Ke konci 19. století totiž zkrachovaly záměry na vybudování zoologických zahrad v Královské oboře a na Smíchově. Impulsem k těmto aktivitám se stala výzva hraběte Sweerts-Sporka k zřízení zoo v Praze, kterou otiskly vlivné německy psané noviny Prager Tagblatt (v překladu Pražský deník).

Začalo to papoušky či lvicí Šárkou

Na počátku 20. století myšlenka žila dál. Jiří Janda připravoval projekt zahrady na Štvanici, ale k výraznému posunu došlo až později. V roce 1922 věnoval velkostatkář Alois Svoboda Troji pozemky s tím, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada. Vláda pověřila zahájením přípravných prací profesora Jandu.

První návštěvníci si mohli rozestavěnou pražskou zoo prohlédnout 28. září 1931 a obdivovat vůbec první zvířata, která se zde objevila papoušky a různé drobné druhy ptáků, vlčici Lottu z Podkarpatské Rusi, či legendární lvici Šárku, která se po angažmá v cirkuse měla stát darem pro prezidenta T. G. Masaryka, ale ten ji odmítl.

close fb-pd-podval zoom_in

V prvních letech fungování areálu rozšířili zvířecí osazenstvo například koně Převalského Minu a Ali, tygři Mitau a Bengali, hroch Petr, nosorožec Max, lachtani Hýta a Batula jako dar od herce Vlasty Buriana či třeba slon Baby ze Srí Lanky, který uměl hrát na foukací harmoniku.

Během druhé světové války se rozvoj zastavil a zahrada strádala, především finančně. Ke konci konfliktu dorazily do Prahy desítky zvířat z německých bombardovaných měst, především Berlína a Drážďan. Od padesátých let začaly přibývat další pavilony. V roce 1959 se stal ředitelem Zdeněk Veselovský. Za jeho bezmála třicet let trvajícího vedení docílila zahrada mnoha chovatelských a vědeckých úspěchů. Na konci padesátých let začala vést mezinárodní plemennou knihu koní Převalského. O úspěchu chovu svědčí fakt, že letos v srpnu se v Troji narodilo hříbě s pořadovým číslem 218. Loni došlo k premiérovému ryze českému přesunu těchto zvířat do volné přírody.

Čtyři zvířata cestovala do Mongolska armádním letounem CASA. Během letošního roku na tuto akci navázal úspěšný transport dalších čtyř koní.

Od konce sedmdesátých let minulého století vozí zájemce mezi horní a spodní částí areálu sedačková lanovka.

„Mám k ní nostalgický vztah už proto to, že je stejně stará, nebo spíše mladá, jako já," směje se Ludvík Čermák z Libuše. Po roce 1989 mohli návštěvníci obdivovat nové pavilony, například pro velké kočkovité šelmy a želvy.

Po povodních lidé ve sbírce pomohli 25 miliony

Ničivá povodeň v srpnu 2002 zasáhla téměř polovinu zahrady. Voda vyhnala z domovů více než 1000 zvířat, přičemž v důsledku řádění vodního živlu jich nakonec nepřežilo 134. Mezi nejznámější oběti patřil gorilí samec Pong, slon Kadíra a lachtaní samec Gaston, kterého rozbouřená Vltava odnesla až do Německa, kde bohužel uhynul v důsledku celkového vyčerpání. Přírodní katastrofa zanechala v Troji spoušť, ale i díky velké solidaritě veřejnosti, která vybrala 25 milionů korun, se podařilo nastartovat další rozvoj. Postupně se postupně otvíraly brány zrekonstruovaných pavilonů a expozic a přibývaly další. Například Afrika zblízka, Indonéská džungle i Vodní svět a opičí ostrovy.

V roce 2004 se v Praze narodilo první mládě gorily nížinné narozené v České republice. Moja si získala velikou oblibu a tak se nelze divit, že její loňské stěhování za „ženichem" do Španělska vyvolávalo u jejích příznivců velké emoce. Moja zabřezla a své první mládě by měla porodit v březnu.

Patrik Vrbecký