Pro mnohé to bude možná překvapením, ale hlavní město je pro nejrůznější živočichy, včetně těch vzácných, oblíbeným místem k životu. Počet druhů se v Praze zvyšuje a přibývají i výskyty chráněných zvířat, ať už jde o savce, hmyz nebo obojživelníky. A pražský magistrát se spolu s občanskými spolky snaží jejich životní podmínky ještě zlepšovat.

Čtěte také: Břeh Botiče ve Vršovicích prokoukne. Rozhodli o tom občané


Podle Jiřího Roma z magistrátního odboru ochrany životního prostředí se řada zejména bezobratlých druhů do metropole vrací spolu s tím, jak se obnovují prostředí, ve kterých už v minulosti na území Prahy žily.

Do Prahy se vracejí i rosničky

Příkladem takových návratů jsou obojživelníci. „Každoročně se buduje mnoho tůní různých velikostí, tvarů, míry zastínění a podobně, protože každému druhu obojživelníka vyhovuje něco jiného. Do Prahy se tak vracejí kuňky, rosničky, mloci nebo čolci velcí,“ vysvětlil Jiří Rom.

To je případ i vzácného mloka skvrnitého, kterému se výborně daří v oblasti Podhořského potoka v Praze 7 a Praze 8, kde žije na tři sta jedinců. Neobejde se to bez pomoci člověka, kterou zajišťuje spolek Vědomý dotek spolu s dobrovolníky.

Na vzácné druhy lze narazit v centru Prahy 

„V předjaří, ještě než se oteplí, je důležité opravit asi 106 malých tůněk, do kterých mloci nakladou larvy,“ popsal Martin Režek ze spolku a doplnil, že na podzim je poté potřeba opravit přezimovací zídky, kde mloci odpočívají přes zimu. 

Na vzácné druhy mohou Pražané narazit i přímo v centru města. V okolí ulice Na Hřebenkách je možné potkat největšího českého brouka roháče obecného, který se nebojí zavítat ani do rušnějších částí Smíchova.

Čtěte také: S Prahou Neznámou pro tentokrát vyrazíme na vycházku po Letenských sadech

Praha je rozmanitá 

„Jednou zaletěl samec roháče až na nástupní ostrůvek tramvaje přímo u Anděla,“ prozradil Jan Farkač z České společnosti entomologické. Doplnil, že v Praze najdeme i druhého největšího brouka na našem území – tesaříka obrovského, který žije v oblasti Milíčovského lesa. V centru lze narazit i na kavku, rorýse nebo netopýry, kteří přežívají na půdách starých budov nebo kostelů.

Podle zoologa Miloše Anděry z Národního muzea je Praha velice rozmanitá, i pokud jde o savce. Na území metropole se jich vyskytuje přes 60 druhů, což jsou dvě třetiny všech druhů žijících v České republice. „Můžeme zde vidět třeba bobra evropského, sysla obecného, křečka polního i řadu vzácností mezi drobnými savci, zejména netopýry,“ vyjmenoval s tím, že bobři už v Podolí na Veslařském ostrově loni pokáceli několik stromů.

Čtěte také: Vědci v šoku. Polovina druhů motýlů poletuje u Milovic

Chráněným plchům se daří na Petříně 

Zajímavostí je podle Anděry i populace chráněného plcha velkého na Petříně. Malí stromoví hlodavci tam žijí dlouhodobě. „Ví se o nich už od 30. let minulého století, ale teprve loni se je
 podařilo zmapovat a přibližně spočítat, a to poměrně kuriózním způsobem – nočním posloucháním plchů, kteří jsou docela hluční,“ vysvětlil.

Výčet zajímavých zástupců pražské fauny tím samozřejmě nekončí a podle odborníků se dá očekávat, že se zde budou další druhy, včetně těch vzácných, zabydlovat i v budoucnu. Metropole nabízí díky své geografické poloze rozmanité přírodní podmínky, ať už jde o lesy, mokřady, skalní stepi nebo břehy Vltavy a její ostrovy. V Praze je navíc méně predátorů, i když tu také žijí, a dostatek potravy.

„Dopředu lze těžko vybrat nové druhy, které by se mohly do Prahy nastěhovat. Jisté je jedině to, že se tak dít bude, protože živočichové – přinejmenším někteří – se adaptují na změněné podmínky života v krajině s člověkem,“ zakončil Anděra.

Chráněná zvířata v Praze. Infografika.