Přesto vědci přišli s překvapivým zjištěním: denním motýlům se v Praze daří lépe než ve volné přírodě.

„Motýli pražských rezervací jsou ohroženi méně, než motýli rezervací v zemědělské krajině,“ říká Martin Konvička z entomologického ústavu Akademie věd ČR. „Zatímco obdobné studie v zemědělské krajině běžně zjišťují ztráty okolo 30 procent druhů, v Praze byl zaznamenán úbytek jen u 12 procent a naopak přírůstek u čtyř procent motýlů,“ dodal Konvička.

Studie českých vědců publikovaná v mezinárodním vědeckém časopise Landscape and Urban Planning srovnává situaci před třiceti lety se současností.

Přímo v obvodu velké Prahy žije díky husté síti chráněných území na 60 procent druhů našich denních motýlů, tedy 84 ze 141 druhů, které se v Česku nyní vyskytují. „Malé ztráty si vysvětlujeme hustou sítí rezervaci, členitou krajinou města, která mnoha motýlům umožňuje žít i mimo rezervace. Tedy v parcích a zahradách, na nevyužitých plochách a na stanovištích jako jsou železniční náspy a okraje cest,“ dodal další z pracovníků entomologického ústavu Tomáš Kadlec.

Některé druhy ale mizí

Mezi nemnoha druhy, které Praha ztratila, převažují hlavně teplomilní motýli stepních strání, vyžadující velké rozlohy stanovišť. „Asi nejsmutnější ztrátou je okáč skalní, poměrně velký a nápadný motýl, který ještě v 80. letech býval označován za "pražského motýla" a dnes přežívá na posledním místě,“ upozornil Konvička. Tento motýl je na pokraji vyhynutí kvůli zarůstání travnatých porostů, které se mění na křoviny a les.

Osud okáče skalního mohou podle něj brzy následovat další motýli, pokud nedojde k radikálnímu odstraňování keřů a stromů z některých stepních území. Příkladem mohou být Barandovské skaly nebo některá místa v Radotínském údolí.

Co se líbí motýlům v metropoli

V obvodu Velké Prahy existuje 88 chráněných území o celkové rozloze 2353 hektarů. Zaujímají nejrůznější stanoviště a jsou unikátem v evropském i světovém měřítku. „Malokteré velkoměsto má ve svém obvodu tolik neporušené přírody,“ říká entomolog Martin Konvička.