Hitem mezi mnoha Pražany jsou rozbory krve, podle kterých lidé upravují svůj jídelníček. Jak se na to díváte vy jako výživový poradce?

Záleží na tom, jaký rozbor se dělá. V případě, že se dělají základní biochemické prvky jako je obsah cukru, hladina cholesterolu, kyseliny močové… To samozřejmě má obrovskou validitu. Pak jsou testy na tzv. intolerance a tam záleží na serióznosti laboratoře. Ale já sám tomu věřím, protože je to reakce imunitního systému na určité potraviny respektive na bílkovinu té dané potraviny.

V čem jsou specifičtí Pražané ohledně stravování?

Člověk, který žije na vesnici, má tučnější, vydatnější jídla. Na druhou stranu má ale daleko menší podíl stresu. Pražané se tedy snaží stravovat zdravěji, nicméně jsou na tom zdravotně i psychicky hůře než lidé na vesnicích, kteří mají třeba i nadváhu. Pražané jedí nepravidelně, snaží se jíst lehčí stravu.

Mnoho Pražanů si bere s sebou práci i domů, u počítače sedí mnohdy do pozdních večerních hodin. Kdy je vhodné naposledy jíst? A jaký typ jídla?

Pokud vím, že už mám večer klidový, že mě už nic zásadního nečeká, nebudu se hrabat v poště, tak se stačí najíst tři hodiny před spaním. V případě, že vím, že ještě budu pracovat, je třeba se najíst delší dobu před spaním třeba čtyři hodiny, ale pak si dát ještě malou svačinku kousek ovoce s jogurtem, sendvič nebo celozrnný rohlík se šunkou…