Výstava se věnuje úseku od pramene Vltavy až po soutok s Berounkou a představuje unikátní pohled na vltavské údolí a jeho přetváření především v období 19. a první poloviny 20. století. Návštěvníci tu však naleznou i mnohem starší rukopisné mapy, informace o historických povodních sahajících až do středověku. Seznámí se ale i s hydrotechnickými stavbami z druhé poloviny dvacátého století nebo zaniklými obcemi.

Unikátem jsou 3D modely oblastí přehradních nádrží Lipno, Orlík a Slapy zobrazující reliéf krajiny tak, jak vypadal před zatopením. Výstava, na níž se podíleli odborníci z Katedry geomatiky a Katedry hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT a geografové z Přírodovědecké fakulty UK, probíhá v atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze Dejvicích od 8. února do 7. dubna a je zdarma přístupná široké veřejnosti.

„Naším cílem je přiblížit Vltavu z různých pohledů. Z oblasti vodohospodářství, změn krajiny, rekreace, dopravy, historie i mnoha dalších. Na výstavě jsme vše doplnili popisem použitých metod tak, abychom návštěvníkům z řad široké veřejnosti ukázali, jak probíhá výzkum i zpracování dat. Vše je přitom popsáno přístupnou formou a návštěvník by si měl odnést především dojem velké šíře témat, která s Vltavou souvisejí,“ vysvětlil profesor Jiří Cajthaml z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v Praze, který celý projekt vede.

Například v létě odborníci z ČVUT přímo na místě mapovali „Srdce Vltavy“, specifický meandr vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané, jenž zmizel v roce 1958 pod hladinou Lipenské přehrady, a potvrdili, že jeho tvar v podobě srdce zůstal dobře zachovaný i čtyřiašedesát let po zatopení lokality.