„Jedná se o přelomovou sérii celkem čtyřiceti fotek neznámého autora zachycujících život v ghettě Terezín vystavených v nádražní budově, přes níž byli Židé deportováni právě do terezínského tábora. Unikátnost snímků ještě umocňuje fakt, že protektorátní ghetto nemělo oficiálního fotografa a jeho obraz si tak veřejnost doposud utvářela pouze z propagandistických filmů pro Červený kříž či z obrázků z pozůstalostí grafiků, kteří byli ustanoveni Němci jako součást terezínské židovské samosprávy,“ uvedla za pořadatele Martina Chvojka Reková.

Výstava začíná ve středu 5. října a je pro veřejnost zdarma otevřena do 23. října vždy od středy do pátku od 14 do 18 hodin, v sobotu a v neděli od 13 do 18 hodin.

Záběry z 5. dílu třetí řady seriálu Případy 1. oddělení.
Případy 1. oddělení: Kdo zavraždil zlatnici a proč?

Výstava fotografií Album G.T. je výsledkem více než dvouletého usilovného pátrání po identitě deseti tváří z fotek, které Památník ticha na základě objeveného alba vloni vyhlásil. V rodině Milana Weinera byly vzpomínky na válku dlouhá léta tabu a album z pozůstalosti Weinera, který prošel tábory Terezín, Osvětim a Meuselwitz, bylo tak odtajněno až osmdesát let po založení ghetta Terezín a více než 50 let po jeho smrti.

Doposud se sice nezjistilo, kdo jsou autoři či fotograf celého alba, které je unikátním pohledem do ubytovacích prostor ghetta a jeho ulic, ale byla vypátrána identita pěti osob zachycených na fotkách.

„Identifikována byla například grafička Lucie Weisbergerová, jejíž totožnost potvrdili přátelé a příbuzní. V rámci studentského projektu čtrnáctiletého Jáchyma Štyse z Gymnázia Přírodní škola, které bylo zapojené do pátrání po neznámých tvářích, byla dále odhalena totožnost chirurga a profesora Jana Levita. S pomocí dobrovolníků a pozůstalých se podařilo vypátrat také malíře Josepha Spiera, básníka a dramatika Petra Kiena a bývalého podnikatele Aloise Meissla,“ popsala Chvojka Reková.

Poslední natáčecí den dokumentární cestopisné série Stopy Járy Cimrmana.
Foto: Chystaný seriál se dotočil na místě, kde se „narodil“ Jára Cimrmana

Památník ticha na projektu spolupracuje s odborníky z Židovského muzea v Praze, Památníku Terezín a Paměti národa.

Kdo už byl identifikován
Lucie Weisbergerová
V roce 1942 bylo charismatické dívce z fotografie Lucii Weisbergerové osmnáct. Před válkou studovala na výtvarných školách, díky čemuž mohla v Terezíně pracovat v kreslírně Technické kanceláře. V roce 1944 byla deportována se svou sestrou Hanou a matkou do Osvětimi. Lucii a její sestře se podařilo přežít. Po válce se věnovala knižní grafice, pracovala pro Albatros, spolupracovala s předními výtvarníky. Se svou rodinou v roce 1968 emigrovala do Švýcarska.

Jan Levit
Jan Levit pocházel z lékařské rodiny v Hořicích a v době své deportace do Terezína měl za sebou úspěšnou profesní kariéru. Paradoxem je, že již během první světové války působil jako válečný chirurg na Balkáně, odkud byl roku 1916 přeložen do posádkové nemocnice právě v Terezíně. Od roku 1931 byl přednostou chirurgické kliniky nemocnice Na Bulovce. Své místo musel opustit v roce 1939 pro svůj židovský původ. Do ghetta byl transportován v roce 1942 a jeho příběh se uzavírá transportem z Terezína do Osvětimi, jenž byl vypraven 12. října 1944.

Joseph Spier
Joseph Spier byl před válkou známý holandský umělec, autor ilustrací a karikatur. Se svou manželkou a třemi dětmi byl do Terezína deportován na konci dubna 1943, kde pracoval v tzv. kreslírně. Po osvobození se s rodinou vrátil do Holandska, kvůli neprokázanému obvinění z kolaborace se rodina vystěhovala v roce 1951 do USA.

Petr Kien
Petr Kien byl básníkem a dramatikem, studoval AVU. Před válkou chodil se sestrou Lucie Weisbergerové Hanou. V říjnu 1944 zahynul v Osvětimi.

Alois Maissel
Poslední odhalená fakta vedou k osobě Aloise Meissla, původně podnikatele v zemědělství a nájemce cihelny v Klecanech, jehož páska přes oko byla vodítkem při jeho odhalení. Život Aloise Meissla také končí v Osvětimi roku 1944.