„Stát nevěnoval dostatečnou pozornost aktualizaci legislativního rámce, promýšlení alternativních vlastnických forem ani organizací finanční podpory, jak tomu bylo u vlastnického bydlení. Obce často nedokázaly zajistit odpovídající přípravu území, současně ale masivně privatizovaly svůj bytový fond namísto toho, aby ho systematicky budovaly a modernizovaly jeho správu," shrnuje uplynulá léta.

Nájemní bydlení se stává oblíbenějším

Obce podle něj až na drobné výjimky prakticky rezignovaly na svou roli významného stavebníka i nositele inovací, v minulosti zcela běžnou. V některých vyspělých zemích Evropy představuje nájemní bydlení až 80 procent bytového fondu, z toho 30 procent je sociální nebo regulované, například v Amsterdamu dosahuje bydlení s fixní horní částkou až 57 procent, uvádí Merta.

Nájemní bydlení na západě přitom podle něj představuje kvalitní urbanismus, vysokou úroveň architektury a vysoký standard veřejného prostoru.

V českých zemích se v posledních zhruba 150 letech bydlení realizovalo formou vlastnickou, nájemní či družstevní. Nájemní bydlení se však dostalo po roce 1989 díky historickým konotacím a leckdy neuvážené a chaotické privatizaci bytového fondu na okraj zájmu. Nyní se však stává znovu oblíbenějším.

Uskuteční se dva debatní večery

I vyspělé evropské země mají v současnosti poměr mezi vlastnickým a nájemním bydlením vyvážený. Výstava nazvaná Nájemní bydlení - zapomenutý segment české architektury tak vedle relativně mladé historie oboru v Česku představí fenomén nájemního a sociálního bydlení v Evropě, různé přístupy z hlediska legislativy a strategie a nejzajímavější příklady jak po stránce architektonické, urbanistické, tak sociální.

Výstavu připravil kurátorský tým UNIT architekti, Galerie Jaroslava Fragnera a historik architektury Hubert Guzik. Po dobu jejího trvání se uskuteční dva debatní večery o potřebnosti nájemního bydlení a jeho historii a specifikách, jichž se zúčastní odborníci z oblasti architektury, sociologie, developmentu, samosprávy, akademické půdy i praxe.