Klementinum zbudovali jezuité, kteří se v roce 1556 usadili ve zchátralém dominikánském klášteře u sv. Klimenta. Začali vyučovat mládež a pustili se do budování klášterního komplexu. Barokní objekt se postupně stal druhou nejrozsáhlejší historickou stavbou Prahy, dnes je sídlem NK.

Postupně zde sídlily školy, tiskárna i observatoř 

V Císařsko-královskou veřejnou a univerzitní bibliotéku bylo Klementinum proměněno za Marie Terezie, kdy byli v roce 1777 jezuité svou kolej nuceni opustit. Postupně zde sídlily nižší a vyšší latinské školy, jezuitská tiskárna, Karlo-Ferdinandova univerzita, astronomická observatoř, matematické muzeum a vždy knihovny.

Dekret, kterým oficiálně potvrdila spojení čtyř velkých knihovních celků v novou, veřejnou knihovnu, vydala Marie Terezie 6. února 1777. Již na podzim 1777, čtyři roky poté, co byl papežem zrušen jezuitský řád, mohla knihovna začít sloužit prvním návštěvníkům.

Národní knihovna se stará o miliony knih 

Výstava představí originál vyhlášky Josefa II. a Marie Terezie o ustavení veřejné knihovny, plán přízemí Klementina z druhé poloviny 18. století, oznámení tehdejšího ředitele knihovny o otevření knihovny a provozu dvou veřejných čítáren a další dokumenty, které provázely zahájení provozu veřejné knihovny.

Národní knihovna, jejíž hlavní sídlo je stále v Klementinu, se stará o miliony knih. Po neúspěchu se snahou o výstavbu nové budovy se rozšiřuje a opravuje depozitář v Hostivaři a historický památkově chráněný areál prochází několik let revitalizací. V depozitáři je dnes 5,5 milionu knih, počítá se ale s cílovou sumou deseti milionů knih, tedy většinou fondů NK. Hlasy volající po nové budově knihovny ale mezi knihovníky neutichly.

Čtěte také: Poslední fáze oprav Klementina začne až příští rok