Architekt na základě svých zkušeností se secesí a moderním expresionismem vytvořil specifický osobní styl. Do Prahy přijel v roce 1911 a nejprve v ní působil jako pedagog. Později přijal nabídku prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a stal se architektem Pražského hradu. Podílel se i na úpravách prezidentského sídla v Lánech. Podobě české metropole výrazně přispěl také svým kostelem, který tvoří dominantu Vinohrad. Má se za nejvýznamnější sakrální stavbu 20. století v ČR.

Plečnik upravoval průčelí Španělského sálu

Pražský hrad měl podle Masarykova plánu Plečnik přestavět na centrum mladé republiky a zpřístupnit jej veřejnosti. I těm, kdo kolem Hradu jen procházejí, jsou viditelné Plečnikovy úpravy zahrad nebo monolit z mrákotínské žuly na třetím nádvoří.

Plečnik upravoval také průčelí Španělského sálu a během jeho úprav vznikla také Sloupová síň, slavnostní vstupní prostor se schodištěm, vedoucím do prostor severního křídla Hradu, zejména ke Španělskému sálu.

Zacherlův dům si nechal postavit továrník Zacherl 

Česko by chtělo o Plečnikovu stavbu rozšířit své zápisy na seznamu UNESCO - není jí ale Pražský hrad, ale vinohradský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Je součástí mezinárodní nominace a vedle pražského kostela ji tvoří šest památek ve Slovinsku.

Takzvaný Zacherlův dům, který si nechal postavit továrník Johann Evangelist Zacherl v letech 1903 až 1905, je nyní jedním z nejvýznamnějších památkově chráněných objektů ve Vídni. Původně byl postaven jako obytný a obchodní dům, nyní v něm jsou kancelářské a prodejní prostory. Pozemek ležel v samém centru Vídně nedaleko katedrály svatého Štěpána a po svém dokončení se stal první skutečně moderní stavbou ve středu města.

Fasáda byla na tehdejší dobu nebývale hladká bez překypujícího dekoru. Jediným ornamentem jsou půlválcové kamenné pásky překrývající spoje granitových desek. Plečnikovým odchodem do Prahy roku 1910 jeho vídeňské období končilo, Zacherlovi ho ale přivolali ještě v roce 1912, aby upravil jejich rodinnou hrobku ve čtvrti Dobling.