Osm panelů vysvětluje podrobnosti zásadního rozšíření hlavního města. Autoři vybrali časový úsek období mezi dvěma světovými válkami, protože právě tehdy se hlavní město běžně nazývalo souslovím Velká Praha.

„Obce a městské části tehdy prakticky neměly žádné pravomoci, rozhodování bylo striktně centrální a bylo to velice prospěšné. Bez městské správy by ke sloučení nemohlo dojít, realizovali jej radní a úředníci. Měli tehdy vizi, že Praha bude bohaté a sebevědomé město, a to se, myslím, povedlo,“ řekla Hana Svatošová, archivářka a spoluautorka výstavy.

Na panelech je vysvětlena struktura a organizace tehdejší komunální správy a představeny jsou také některé osobnosti včetně pracovnice v oblasti městské sociální politiky Milady Horákové, která byla později komunisty odsouzena ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti.

Návštěvníci se na panelech dozví také o budování hospodářského zázemí města či rozšiřování městského majetku. Zmíněn je i tehdejší projekt evropského významu, kterým bylo vybudování Masarykových domovů – Sociálních domovů hlavního města Prahy v Krči, kde nyní sídlí Fakultní Thomayerova nemocnice.

Nastíněny jsou i méně úspěšné okamžiky, jakými byly například hospodářská a politická krize ve 30. letech minulého století či důsledky válečného a poválečného vývoje.

„Výstava Velká Praha je vzpomínkou na naše předchůdce, jejich úsilí spravovat Prahu komplexně jako jeden celek je pro nás velkou inspirací,“ uvedla Hana Třeštíková (Praha sobě), radní pro kulturu.