Kliknutím zvětšíteV hlučné debatě o miliardách pro vysoké školy tak rektor Masarykovy univerzity v Brně (MU) Mikuláš Bek zvedá hlas v trochu jiné tónině. Ptá se, jak změnit podobu studia, aby ho úspěšně absolvovalo víc mladých lidí, a co udělat pro to, aby na jednoho pedagoga připadalo méně posluchačů než dosud. Právě tento ukazatel je jedním z těch, v nichž Česká republika zaostává za světem. Mimo jiné i proto české univerzity v mezinárodních žebříčcích kvality nefigurují v prvních stovkách.
STUDENTŮ JE MOC
Konkrétně Masarykova univerzita je s 21,3 studenta na učitele v QS hodnocení na 551. až 600. místě. Předbíhají ji srovnatelné univerzity ve státech, kde na jednoho pedagoga připadá zhruba 18 studentů, jako jsou Nizozemsko či Slovinsko. Český průměr je 22,3 posluchače na jednoho učitele.
„Když jsem před šesti lety přišel do Brna, studovalo tu 44 tisíc mladých lidí, loni to bylo 34 tisíc a naším cílem je dostat se na 25 tisíc,“ uvedl při včerejším setkání s novináři Mikuláš Bek. Česká republika zaostává také ve výdajích na jednoho studenta v paritě kupní síly, což se podle Beka musí změnit. Naopak na platy si až tak nestěžuje. Masarykova univerzita má totiž větší problém s nedostatkem pedagogů než s jejich ohodnocením. Například učitelé na zdejší pedagogické fakultě berou v průměru 46 tisíc korun.
Budoucí posluchače všech českých vysokých škol čekají radikální změny. Po zavedení nového způsobu akreditace přichází čas na revizi studia. Obory se změní na programy, což konkrétně na Masarykově univerzitě bude představovat redukci o 40 procent. Od roku 2019 tady chtějí nabízet jinou strukturu bakalářského studia.
BAKALÁŘI JINAK
Kromě toho, že by vedle klasického tříletého mělo být i čtyřleté, bude též dvouoborové. Majoritní proud bude zastoupen ze dvou třetin, minoritní z jedné, tomu budou odpovídat kredity.
„Dnes všichni mluví o Průmyslu 4.0 a digitalizaci, ale nikdo neví, jak bude vypadat trh práce za deset, natož dvacet let. Nejrozumnějším příspěvkem k této debatě je podle mě doplnit profilové obory minoritní složkou například informatikou či statistikou. Navíc u akademicky zaměřených programů chceme zavést v prvním ročníku celouniverzitní základ pro posílení všeobecných znalostí, ať už společenskovědních nebo přírodovědných,“ předestřel svou vizi rektor MU.
K menší úmrtnosti při studiu by mělo přispět i to, že první ročník by byl zaměřen víc obecně a užší specializace by se volila až poté. Bekova univerzita také zavede vyrovnávací kurzy, které by měly sjednotit znalosti absolventů různých typů středoškolského vzdělání. Na druhou stranu bude nabízet jednoleté magisterské studium, které si budou moci doplnit třeba absolventi po několika letech od promoce.
28
1
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
