Těžko říct, zda se mediálně výrazný Bém zapsal do myslí Pražanů spíše kladně, či naopak záporně. Pravdou však je, že všechny volby, které absolvoval, s přehledem vyhrál. V říjnu 2006 dokonce coby lídr ODS Prahu totálně ovládl se ziskem 55 procent hlasů. K tomu mu dopomohla například i důsledně medializovaná angažovanost ve společenském a sportovním životě občanů pořádal akce pro děti, často se vyjadřoval i k nepříjemným otázkám a dle svých podporovatelů nikdy nepatřil k těm, kteří zavírají oči před problémy. Za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží získal v roce 2010 cenu PŘÍSTAV, kterou mu udělila Česká rada dětí a mládeže.

Až příliš mnoho skandálů

Hodnocení Bémova působení v primátorském křesle však značně ovlivňuje i řada skandálů. Pod jeho vedením byl magistrát opakovaně kritizován za nehospodárnost, například v souvislosti s výstavbou tunelového komplexu Blanka nebo problematickým projektem městské karty Opencard. Bém osobně pak byl kritizován i za úzké vztahy s kontroverzním podnikatelem a lobbistou Romanem Janouškem.

Dále Bém výrazně zasáhl například do soutěže o novou podobu Národní knihovny. Přes počáteční nadšení se po kritickém hodnocení knihovny prezidentem republiky Václavem Klausem přidal na opačnou stranu a razantně se postavil proti vítěznému návrhu architekta Jana Kaplického. Jde o jeden z hlavních důvodů, proč nakonec projekt světoznámého architekta nebyl postaven.

Údiv vzbudila i primátorova podpora kandidatury Prahy na uspořádání olympijských her v roce 2016, na kterou magistrát vydal zhruba 70 milionů korun.

Na pády je zvyklý

V současnosti je Pavel Bém nezařazeným poslancem, se svou domovskou ODS se rozkmotřil a politický vliv takřka ztratil. Exprimátor je ale vášnivým horolezcem a na pády je zvyklý. Zda se zvedne a zda ještě má co říct, ukáže až budoucnost.

Čtyři otázky pro exprimátora Pavla Béma

Pavel Bém byl v minulosti terčem mnohé kritiky. Jak to vidí on?

Pamatujete si svůj příchod na magistrát?

Jako primátor jsem nastoupil v roce 2002 do zcela zdevastovaného města zničeného největší přírodní katastrofou v tisíciletých dějinách Prahy. Škody téměř 30 miliard, absolutně zničená infrastruktura, rozvrácená městská hromadná doprava, 30 000 lidí bez střechy nad hlavou a k tomu zadlužený rozpočet s téměř 35 miliardovým dluhem po předchozích politicích.

Jak jste se s tím vypořádal?

Za dva roky se Praha zbavila všech povodňových škod. Za čtyři roky jsme vystavěli z vlastních zdrojů v Evropě zcela unikátní systém protipovodňové ochrany. Za šest let jsme stabilizovali rozpočet a nastartovali nejvyšší investiční tempo rozvoje hlavního města od druhé světové války.

Co se vám, dle vašeho mínění, povedlo?

Byly zahájeny obrovské a celá desetiletí odkládané infrastrukturní stavby, jako je výstavba dalších tras metra, tramvajových tratí, městských tunelů a okruhů. Došlo k historicky největšímu rozvoji moderních informačních technologií, včetně kritizované „Karty Pražana". Postavilo se 170 km cyklotras a cyklostezek, zřídilo 4286 stanovišť tříděného odpadu a investovalo do rozvoje městské zeleně se stovkami nových hřišť, desítkami obnovených i řadou nových parků, stovkami tisíc vysázených stromů.

Přesto jste za hodně věcí kritizován. Máte ze svého působení na magistrátu dobrý pocit?

Za osm let jsem město oddlužil, splatil historické závazky a přes dramaticky narůstající státní dluh i přes ekonomickou recesi a hospodářskou krizi udržel vyrovnaný rozpočet bez dluhů. Je to málo?