Ty leží většinou v takzvaném rozvojovém území a nutně potřebují rozšiřovat svou infrastrukturu. Stěhují se tamm totiž další a další rodiny. Rozpočty zdejších radnic jsou samozřejmě mnohonásobně nižší, než stamilionové rozpočty velkých radnic a tak se nejen v této otázce bez dotací z magistrátu neobejdou.

Jenže zastupitelé odhlasovali návrh, který doslova na poslední chvíli předložil finanční výbor zastupitelstva. Podle něj byly peníze přerozděleny velkým městským částem, konkrétně Praze 6, 10 a 13. Křeslice, Řeporyje, Štěrboholy, Nebušice a Kolovraty přišly zkrátka.

„Návrh více zohlednil městské části, u kterých byl největší počet zamítnutých žádostí o dotaci a které mají jednu z největších porodností v Praze,“ vysvětlil předkladatel pozměňovacího návrhu, zastupitel Karel Březina z ČSSD.

Změna přišla vhod velkým

Například Praha 6 rozhodnutí zastupitelů přijala se zadostiučiněním. „Naše městská část naposledy obdržela od magistrátu dotaci v roce 2011 a to 15 milionů korun na Mateřskou školu Bílá Hora. Od roku 2001 jsme investovali do mateřských škol celkem 445 milionů korun a dalších 60 milionů korun do velkých oprav, celkem tedy přes půl miliardy korun,“ uvedl mluvčí šestky Adam Halmoši.

Doplnil, že podíl počtu narozených dětí na 1000 obyvatel je v Praze 6 razantně vyšší než v rámci celé Prahy. „Například v roce 2009 to v celé Praze bylo 86 dětí na tisíc obyvatel a v Praze 6 to bylo 106 nově narozených dětí na tisíc obyvatel,“ upřesnil Halmoši.

Zástupci výše jmenovaných malých městských částí s výsledkem hlasování pochopitelně ostře nesouhlasí a hovoří o diskriminaci, či dokonce o pokusech je „vyhladovět.“ Jak si s výpadkem peněz tamní radnice poradí? Nebude pro ně likvidační?

Nové školní třídy asi nebudou

„Jde o zcela zásadní zásah. Chtěli jsme realizovat stavbu tří tříd základní školy a pokud tuto stavbu do prvního září letošního roku nezrealizujeme, nebudeme mít prakticky kam děti umístit,“ reagoval na rozhodnutí pražských zastupitelů starosta Kolovrat Michal Habart.

O ovlivnění chodu městské části Praha - Křeslice hovoří také tamní starosta Martin Trefný. Samozřejmě v negativním slova smyslu. „Naši obyvatelé budou muset mít stále dvojí bydliště, aby si zajistili místo pro své děti ve spádových mateřských školách na Praze 11 či 15,“ vysvětluje Trefný.

„Naše městská část počítala s investiční dotací ve výši 10 milionů korun,“ sdělil Pražskému deníku starosta Štěrbohol František Ševít. Městská část by se podle něj na investici podílela třemi miliony korun, z vlastních zdrojů a s finanční spoluúčastí přislíbenou místní firmou.

„V roce 2012 se nám právě díky sdruženému financování podařilo postavit formou modulové stavby dvě nová oddělení mateřské školy pro 50 dětí. V letošním roce bylo naším záměrem dostavět za již zmíněné finanční prostředky ve výši 13 milionů korun další dvě oddělení školky. Je připravena veškerá stavební dokumentace a vydáno stavební povolení. Uvolněné prostory po mateřské školce bychom využili pro rozšíření základní školy. Dle demografické studie budeme ve školním roce 2015/2016 řešit potřebu další první třídy,“ doplnil Ševít.

Starostka Řeporyjí Marcela Holovská sdělila, že městská část od magistrátu čekala účelovou dotaci na přístavbu jedné třídy mateřské školy na stávající budovu. „Nedostatek míst v mateřské škole nás velice tíží. Každoročně odmítáme desítky žádostí rodičů o umístění. Jednoznačně potřebujeme navýšit kapacitu přístavbou nového objektu a to nám měla dotace umožnit,“ zmínila starostka Holovská.

Zrušení pětatřiceti malých městských částí - úspory na dotacích a údajné zefektivnění samosprávy. O tomto kroku v roce 2012 na základě analýzy firmy Delloite uvažoval magistrát. Nakonec z plánu na centralizaci sešlo. Po hlasitém odporu starostů oněch malých městských částí.

Někteří z nich se ale i dnes domnívají, že se je svými rozhodnutími snaží zastupitelé hlavního města „vyhladovět" a dovést je do úzkých. Kupříkladu poslední přerozdělování dotací na obnovu a rozvoj mateřských a základních škol šlo z vůle městského zastupitelstva na úkor malých městských částí. Co na to starostové, kteří už s dotacemi počítali?

„Kdo nejde s nimi, peníze nedostane"

„Naše městská část se snaží již několik let získat dotaci na výstavbu mateřské školy. Bohužel, protože 20 let úspěšně bojujeme proti budování takzvané Vestecké spojky, tak žádné peníze za tuto dobu městská část nedostala. Pokud by naše městská část postoj změnila, tak se prý budeme mít lépe," uvedl starosta Křeslic Martin Trefný.

Na tuto argumentaci však podle něj křeslická radnice odmítá přistoupit. „Letos jsme podali žádost o dotaci na výstavbu dvou tříd školky celkem pro 50 dětí ve výši 25 milionů korun. Radní hlavního města nakonec odsouhlasili šestimilionovou dotaci, dodal Trefný s tím, že pozměňovací návrh finančního výboru, který prošel městským zastupitelstvem stejně vše zhatil. Dosavadní kroky magistrátu jsou dle Trefného vysloveně politické. „Kdo s nimi netáhne za jeden provaz, toho nechají vyhladovět. Jinými slovy nedostane tolik peněz, jako jiní," dodal starosta Křeslic.

Ani městská část Řeporyje nedostala očekávanou dotaci na přístavbu budovy mateřské školy. Avšak nejen proto tamní starostka Marcela Holovská hodnotí politiku městských zastupitelů a magistrátu jako ne zrovna férovou.

„Přes veškeré snahy nám například do dnešního dne nebyl dán k dispozici vzorec, podle kterého jsou počítány finanční prostředky pro jednotlivé městské části. Uvedu alespoň jeden příklad - údržba komunikací - ve „velkých Prahách" udržuje a opravuje komunikace TSK, u nás se TSK stará pouze o komunikace, po kterých jezdí autobusy MHD. To jsou tak tři až čtyři páteřní komunikace. Zbylé si musí městská část udržovat a opravovat sama ze svých prostředků. Při rozloze našeho území tu jde o nemalé částky," sdělila Holovská.

Velmi nespokojen s postupem magistrátu i městských zastupitelů je starosta další městské části, která neúspěšně žádala o dotaci na dostavbu tří tříd základní školy - Michal Habart z Kolovrat.

„Když přerozdělíte peníze tak, že je vezmete malým a chudým městským částem a dáte je těm velkým a zároveň bohatým, tak v žádném případě nemůže jít ani omylem o spravedlivější rozdělení peněz. I naše městská část totiž musí zabezpečit svým občanům stejný servis jako všude jinde v Praze a to bez dotací z hlavního města prostě není schopná. Systém je totiž nastaven tak, že bez těchto peněz nejsme prakticky schopni fungovat. Z poplatků za psy a rybářské lístky totiž školu nepostavíme," vzkázal Habart.

Rozvoj periferií bez koncepce?

Podle starosty Štěrbohol Františka Ševíta je systém přerozdělování investic na chod městských částí stále nastaven tak, aby v konečném důsledku malé městské části diskriminoval a snad i dovedl k zániku.

„Je zohledněno to, že roční rozpočet městské části Prahy 10 činí 1,2 miliardy a zároveň disponuje volnými prostředky v hodnotě jedné miliardy korun, zatímco naše městská část hospodaří s ročním rozpočtem ve výši 15 milionů korun? I my, malé městské části, máme své potřeby. Nacházíme se v lokalitě velkého rozvojového území Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Dubeč - nově též nazývaném Východní město, kde probíhá masová výstavba bytových 
i rodinných domů s nárůstem obyvatel a jejich potřeb," řekl Ševít.

„Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že koncepce rozvoje školství, a to především v okrajových částech Prahy, které se masově rozvíjejí, není prakticky žádná. Podíl developerů na těchto projektech je minimální. Postaví se nové bytové domy, nastěhují se spokojení občané.

Spokojení jsou však jen do té doby, než zjistí, že v okolí není občanská vybavenost, že nemají kam dát děti do školky a do školy. Pak se vydají se stížností k nám na úřad," dodal starosta Štěrbohol.