„Vidíš? Už to stihli všude předělat," ukazuje starší žena svému manželovi na každé zastávce u tří letištních terminálů nápisy budov. „Vítejte na Letišti Václava Havla v Praze." Tato věta se od pátku 5. října bude rozléhat odbavovacími prostorami pražského letiště.

Vstupní haly jsou přeplněné lidmi s kamerami a fotoaparáty. Vše je ještě hektičtější než za běžného provozu. To už zní reprodukovaně celým prostorem druhého terminálu hlas moderátora Marka Ebena a na velkém plátně je vidět na pódiu nejen jeho tvář, ale postupně i obličeje všech těch, kteří Václavu Havlovi přišli vzdát hold  a promluvit k veřejnosti.

„Toto není kosmetická změna, toto je vzkaz, který vysílá Česká republika světu," řekl na úvod ceremoniálu Eben. Hezkou symbolikou vyjádřil rozdíl mezi svobodnou Ruzyní nesoucí jméno demokratického prezidenta a Ruzyní vězeňskou, která byla místem nesvobody Havla, disidenta.

„Cítím se o to víc doma"

Cizinci míjí slavnostní akt bezděčně. Spěchají, aby stihli svůj let. Naproti tomu čeští turisté se zastavují a naslouchají slovům, která se k ním nesou. „Teď jsem přiletěla ze Spojeného království. Cítím se o to víc doma," usmívá se lektorka angličtiny.

Dalším výrazným řečníkem je Havlova druhá žena, herečka Dagmar Havlová. „Letiště je křižovatkou cest a symbolem volného pohybu lidí i myšlenek," říká, zatímco fotoaparáty veřejnosti, která nemohla vstoupit do VIP prostoru pozvaných, cvakají za zábranami ostrahy.

„Jsem dojatá a těší mě, že moji vnukové už Letiště Václava Havla budou takto nazývat s naprostou samozřejmostí," říká žena, která prosí vyššího mladíka, aby jí udělal fotografii podia, na které nedohlédne.

Kromě Ebena a Havlové  k lidem vedle zástupců samotného letiště promluvil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ministr financí Miroslav Kalousek a pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Václav Klaus chyběl

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnila řada osobností  z oblasti politiky, vědy, kultury nebo  showbyznysu, mezi nimi „zelení" Martin Bursík  a Kateřina Jacques, hudebník a politik Michael Kocáb s partnerkou Leilou Abbasovou, režisérka Olga Sommerová, režisér Jiří Strach, Havlův bývalý mluvčí Ladislav Špaček a mnoho dalších. Počet zúčastněných přesáhl sedm set.

Všechna poschodí se vstupy do prostor akce byla přísně střežena ochrankou. Přistavená záchranná služba byla využita hned několikrát těmi, kterým se během a po ceremoniálu udělalo nevolno.

Kdo však na letišti v pátek chyběl, byl současný, již ve své funkci dosluhující prezident Václav Klaus. Jeho jednání kritizovali čestní hosté  i veřejnost. „Buď je zapšklý, nebo má něco důležitějšího. Obojí se dá pochopit," zněl nejshovívavější hlas z lidu, kterému se prezidentské gesto nelíbilo.

Klaus se omluvil bez odůvodnění své nepřítomnosti. Podle hradního webu žádný oficiální program neměl. Jemnou výtku si neodpustil ani primátor města, Bohuslav Svoboda. „Nejsem člověkem, který by se měl nebo mohl vyjadřovat k programu a plánům pana prezidenta, ale viděl bych ho tady rád," řekl.

Součástí slavnostního přejmenování letiště byla i vernisáž výstavy Fórum Havlum architekta Bořka Šípka, Havlova blízkého přítele. Ve dvou podlažích mezi Terminály I a II vztyčil devítimetrovou elipsu s balkonky a vzhledem k velikosti haly téměř intimním kukátkovým principem. Zpodobňovala divadlo, text uvnitř zase slova a myšlenky Václava Havla.

„Jsem přesvědčený, že název letiště je správný. Na druhou stranu si myslím, že je nutné si Václava Havla udržet v hlavě. Je to důležitější, než po něm pojmenovávat místa," řekl Šípek.

První byl Fero Fenič

První, kdo myšlenku přejmenovat ruzyňské letiště na Letiště Václava Havla vyslovil krátce po úmrtí prvního porevolučního prezidenta, byl režisér a producent Fero Fenič. Jeho návrh a přání se  uskutečnil, symbolicky v den nedožitých Havlových 76. narozenin.

Ne všechny tento nápad, nyní už realita, ale oslovila a potěšila.  Lidé uváděli jako argument proti i finanční důvody. Přejmenování přišlo letiště na necelé tři miliony korun.  Mnoho lidí se vůči této symbolické, avšak významně viditelné změně stále ohrazuje.

„Stejně tomu všichni budou dál říkat Ruzyň. Havel s letištěm neměl nic společného. Měli po něm pojmenovat raději některou z pražských knihoven, to by bylo i důstojnější," soudí jeden z cestujících, který se k páteční události spíše nachomýtl. Primátor hlavního města Bohuslav Svoboda mu ale oponuje.

„To, že máme Havlovo letiště, je daleko výraznější, protože tím tento počin nemá význam pouze pražský, dokonce ani jen celostátní, ale celosvětový. A tak je to správně. Jako je v Paříži letiště Charlese de Gaulla nebo newyorské JFK, i my máme letiště nesoucí jméno našeho významného státního představitele," říká.

Spřízněni číslem

Ačkoli pražské letiště doposud nemělo ve vztahu k prvnímu porevolučnímu prezidentovi žádnou významnější symboliku, jsou to podobná data a čísla, která osobnost s místem nezávisle na sobě spojují a která u obou můžeme s pousmáním hledat. Ruzyňské letiště bylo vybudováno ve třicátých letech. Příletem prvního letadla bylo pokřtěno jen několik měsíců po křtu Václava Havla.

„Ruzyně" patřila k nejmodernějším letištím v Evropě. Poprvé byla výrazně rozšířena v šedesátých letech, podruhé v letech devadesátých, což z hlediska politické minulosti naší země byly i důležité dekády v životě Václava Havla. Ruzyně ročně odbaví více než deset a půl milionu cestujících, to je stejný počet lidí, za které nesl reprezentativní odpovědnost ve funkci prezidenta i Václav Havel.

„Václav Havel je osobností, která nás ve světě reprezentuje a kterou mají lidé v povědomí jako symbol Česka. Mnohokrát jsem zažil situaci, kdy si nás cizinci neuměli zařadit. Praha a Havel k sobě patří a všichni, kdo přiletí do Prahy, ji budou vnímat jako hlavní město země, která měla Havla," říká pražský primátor.