Expozice představí výsledky rozsáhlé spolupráce archeologů, antropologů, historiků, lékařů, fyziků, chemiků a konzervátorů. Její návštěvníci se dozvědí také o pobytu Tychona Braha v Praze i o prvním otevření jeho hrobky v roce 1901.

Tycho Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. v letech 1599 až1601. Za jeho smrt podle spekulací mohly problémy s ledvinami nebo Braheho pokusy se rtutí. Široce byly publikovány i teorie o tom, že mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána. Z jeho vraždy byl obviňován mimo jiných i jeho asistent Johannes Kepler, který se údajně toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům.

Braheho ostatky, uložené v pražském kostele Panny Marie před Týnem, byly v roce 1901 vyzvednuty a pozdější analýza údajně prokázala neobvykle vysokou koncentraci rtuti. V roce 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci. Tehdy z ní oba týmy vědců dostaly vzorky a na základě jejich zkoumání dospěly k závěru, že astronom nezemřel ani na akutní, ani na chronickou otravu rtutí. Brahe ve vousech rtuť měl, její množství bylo ale tak malé, že nemohlo ohrozit jeho život.

Kromě vzorků ostatků učence při otevření hrobu v roce 2010 vědci získali i další části jeho pohřebního oděvu, které doplnily kolekci získanou při předchozím odkrytí hrobu v roce 1901. Tychonův oděv byl podle odborníků ušitý z luxusního materiálu podle španělské i východní módy. Klobouk, punčochy, střevíce a kabátec byly oděvy dobře krejčovsky zpracované a zřejmě je Tycho Brahe nosil ještě za svého života. Vlastníkem učencových svršků je církev, která by je podle dřívějších vyjádření odborníků z Muzea hlavního města Prahy měla nechat restaurovat.