Na začátku ji podstupoval třikrát týdně, po desítkách absolvovaných procedur se frekvence snížila na současnou jednu za dva měsíce. Od zahájení léčby nemusel být ani jednou hospitalizován a doporučená metoda tak zjevně měla pozitivní efekt.

„Nic jiného mi nezbylo. Byl jsem hospitalizován tady na klinice. Můj stav byl takový, že to lékaři doporučili. A já neměl důvod odmítat. Samozřejmě mi vysvětlili, o co jde. Tudíž jsem do toho šel bez obav,“ svěřil se Vladimír Pražskému deníku.

Vítězný návrh je od dánského studia BIG.
Nový symbol Prahy? Vltavská filharmonie nabídne panoramatický výhled na město

Neurostimulační centrum Psychiatrické kliniky VFN uskuteční ročně kolem dvanácti stovek individuálních terapií EKT pro zhruba stovku pacientů. Posledních pět let přitom pražská nemocnice provozuje jako první v zemi ambulantní program EKT. „Elektrošoky“ se zdejší lékaři snaží destigmatizovat a zbavit je asociací s „mučením“ zobrazeným například ve slavném filmu Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem. Zdejší odborníci zdůrazňují, že na rozdíl od minulosti pacientům při EKT nehrozí žádná bolest ani nepříjemné vedlejší účinky. Terapie navozující krátkodobé záchvaty mozku pomocí elektrického proudu je podle nich naopak v určitých případech účinnější, méně invazivní a rychleji působící než farmaka.

V celkové anestezii

„Elektrokonvulzivní terapie je v současnosti běžnou částí psychiatrické léčby. Po celém světě ji ročně absolvuje asi milion lidí. Hlavní indikací k EKT jsou těžká depresivní onemocnění, především u pacientů, kterým nepomáhají léky. Dále jej používáme u rezistentních psychotických onemocnění jako je schizofrenie a minimálně u pacientů se syndromem katatonie,“ vysvětlil přednosta Psychiatrické kliniky VFN Martin Anders.

Oproti svým počátkům před necelým stoletím prošla „elektroléčba“ četnými modifikacemi. Pacient dnes dostává pulzy v intenzitě úměrné jeho „záchvatovému prahu“, který má každý člověk jiný.

Hospic - ilustrační foto.
Paliativní péče pro umírající: V Praze chybí lůžka, potřeba by jich byly tisíce

Před zahájením terapie na lůžku dostane člověk nitrožilně látku, která uvolňuje svaly. Tělesné funkce se sledují napojením na EEG a EKG. A hlavně – zákrok, při kterém lékař přikládá k hlavě kovové „trubičky“, dnes lidé podstupují za celkové anestezie trvající pouhé jednotky minut.

„Vždy je to tak, že při akutní depresi chodí pacient třikrát týdně. Po zhruba osmi až deseti aplikacích by mělo dojít ke zlepšení. Ani poté se nicméně nedoporučuje ukončení terapie - intervaly se postupně prodlužují na jednou týdně, jednou za dva týdny, za měsíc… Většinou se léčba po nějaké době ukončuje, ale je to individuální a pacienti se mohou kdykoliv ozvat znovu a léčbu obnovit nebo také posílit dávky. Vše záleží na tom, jak se kdo cítí,“ popsala typické průběhy terapie z vlastní praxe lékařka Gabriela Podgorná.

Z terapií si nic nepamatuje

Také citovaný pan Vladimír nyní podstupuje EKT v dlouhých intervalech kvůli „prevenci relapsu deprese“. Říká se tomu „udržovací elektrokonvulze“. Z jednotlivých terapií si nic nepamatuje a pociťuje po nich jen únavu, kterou přisuzuje anestezii. Předsudky a mýty spojované s „elektroléčbou“ neřeší. „Každý to o mně samozřejmě neví. Rodina ano a berou to tak, že je to nedílná součást léčby. Když vidí, že mi to pomáhá, tak proti tomu nic nemají. Spíše bych řekl, že obecně kdokoliv dochází na psychiatrii má důvod k obavám ze společenské stigmatizace,“ dodal Vladimír.

Marta Kubišová.
Praha zná nové čestné občany. Patří mezi ně Marta Kubišová i houslista Hudeček

Vedoucí lékař neurostimulačního centra Jozef Buday naproti tomu dokládá i statisticky, že léčit se určitě vyplatí i „poraněnou“ duši. „Díky ambulantním výkonům se nám povedlo pětinásobně snížit opakovanou hospitalizaci pacientů,“ upozornil Buday.