Volební průzkumy a Pražané? Přeceňujeme to, říkají odborníci

Voliči se rozhodují podle mnoha kritérií. A jedním z nich jsou i předvolební průzkumy. Do jaké míry nás ovlivňují? „Vliv výzkumů je větší, než si lidé subjektivně uvědomují. Určují podobu hřiště v tom směru, že „napovídají", kdo má věrohodnou šanci uspět a do sněmovny se dostat. Přitom s opravdovým veřejným míněním může mít tato virtuální realita pramálo společného. Nejdůležitější je totiž interpretace, metodika a způsob nakládání s výzkumy," upozorňuje politolog Jiří Koubek.

Vliv předvolebních průzkumů je podle mnoha analytiků i politologů složitě měřitelný.

Přesto se ho jedna agentura změřit pokusila. Podle výzkumu STEM/MARK z letošního jara důvěřují výsledkům předvolebních průzkumů dvě třetiny dotázaných voličů, třetina lidí se pak přiznala, že se při rozhodování nechává ovlivnit médii.

Rozložení sil

Podle analytika Jana Červenky z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) předvolební průzkumy poskytují voličům především důležitou informaci o tom, jak zhruba hodlají volit ostatní a jak jsou ve společnosti rozloženy síly.

„Význam této informace pro samotné volební rozhodování pak narůstá v souvislosti s existencí volebního prahu, jehož překonání je podmínkou zvolení. Protože s tím do hry vstupuje výrazný taktický prvek v podobě rizika propadnutí odevzdaného hlasu," vysvětluje analytik CVVM Červenka.

Jak ale konkrétně dokáží vyburcovat prezentované předvolební průzkumy voliče, to si Červenka netroufá odhadovat.

„Je to otázka, která je v odborné literatuře diskutována už desítky let, přičemž na ni jednoznačná odpověď nejspíš neexistuje," dodává Červenka.

S tím souhlasí i ředitel STEM/MARK Jan Tuček. „Když se „jejich" straně nedaří, někdo má tendenci ji spíše o to více pomáhat, druhý naopak. Třetí volí „protestně" proti některým stranám a čtvrtý může volit zase takticky takové strany, které budou vytvářet protiváhu jiným."

Jaký tedy mají předvolební průzkumy význam? Byly by volby férovější a demokratičtější, pokud by je „neovlivňovaly" předvolební průzkumy?

„Podle mého mínění rozhodně ne. Osobně totiž nesdílím příliš názor, že pouhým zveřejněním několika vhodně načasovaných výzkumů, které opakovaně ukáží nějakou novou stranu nad volebním prahem, lze takovou stranu reálně dostat do poslanecké sněmovny. Pokud totiž po programu strany nebo po osobnostech, které ji reprezentují, neexistuje reálná poptávka, lidé ji nezačnou volit jen proto, že ji nějaká pofidérní agentura dvakrát či třikrát po sobě přisoudila třeba desetiprocentní zisk hlasů," myslí si analytik Červenka.

Rozdíl ve výsledcích

Petr Pravda, student posledního ročníku politologie na Univerzitě Karlově, je k přeceňování vlivu předvolebních průzkumů také skeptický.

„Výsledky jednotlivých výzkumů se velmi liší. To dosti snižuje váhu, kterou výzkumům volič přisuzuje. Přesto však soudím, že určitý vliv mají, protože mnoho voličů bezesporu nechce, aby jejich hlas propadl. Od volby menší strany je může odradit, když je ve velké většině výzkumů daleko od pětiprocentního zisku nutného pro vstup do poslanecké sněmovny."

A jaký vliv mají na voliče média jako taková? Existují teorie a výzkumy na nastolování témat (tzv. agenda-setting), které říkají, že média jsou velmi úspěšná v nastolování témat a tedy v určování toho, o čem se veřejně nejvíce diskutuje. „Pokud jde ale o vytváření konkrétních postojů k takto nastoleným tématům, tam už je to podstatně slabší," vysvětluje Jan Červenka.

„Jak ukázaly letošní prezidentské volby, v nichž velká část médií otevřeně podpořila Karla Schwarzenberga proti Miloši Zemanovi a další včetně veřejnoprávní televize svoje preference ve stejném směru skrývaly, řekněme nepříliš zdařile, jejich reálný vliv je v lepším případě limitovaný nebo nejednoznačný, když mediální podpora Karla Schwarzenberga kromě jeho voličů mobilizovala i jeho odpůrce. A to v takovém poměru, že to stačilo k jeho poměrně výraznému vítězství s rozdílem cca deseti procentních bodů."