Volby: začínáme si volit zastupitele i senátory

Veronika Širc 10. 10. 2014

Praha - Zajištění prostor pro volební místnosti, registrace kandidátních listin, tisk hlasovacích lístků, školení členů volebních komisí či razítkování úředních obálek. Zatímco voliči budou mít „práci"  s rozhodováním v pátek od 14 hodin v jednotlivých volebních místnostech, úředníci  a členové volebních komisí žijí volbami už několik měsíců.

V 57 městských částech si v pátek a v sobotu budou Pražané volit své zastupitele.

Martina Tikalová, vedoucí občansko-správního odboru Úřadu městské části Praha 8, Pražskému deníku prozradila, že letošní říjnové volby budou složitější než volby z minulých let. „Hlavně organizačně. Budeme totiž zajišťovat souběžné konání komunálních voleb a zároveň místního referenda."

V praxi to pro představu znamená následující - osmá městská část, ve které žije  80 tisíc voličů, má 108 okrskových komisí pro komunální volby, kterých se bude účastnit 681 členů, z toho 108 zaměstnanců úřadu ve funkci zapisovatelů jednotlivých komisí. A dalších 540 členů  (z toho opět 108 zaměstnanců úřadu) pak bude sedět v komisích pro místní referendum.

Zavádějící systém

Politolog Petr Pravda Pražskému deníku řekl, že osobně nepovažuje volební systém pro komunální volby za složitý, jak se o něm často mluví. „Je spíše zavádějící."

„Pokud se totiž někdo neseznámí s tím, jak tento systém funguje, pak může mít pocit, že komunální volby jsou především o volbě jednotlivých kandidátů a nikoliv o volbě mezi politickými stranami. Přitom tyto volby jsou stejně jako všechny ostatní v naší republice především o rozhodování mezi politickými stranami,“ říká politolog.

Naopak uznává, že letošní volby budou nejnáročnější ze všech voleb hlavně pro členy komisí. „Náročné to budou mít především v Praze u voleb do magistrátu, kde budou muset členové volebních komisí počítat hlasy pro jednotlivé kandidáty na veliké a neskladné volební plachtě. Pozor si budou muset dát zejména na to, aby nepřehlédli, že někdo sice zakroužkoval určitou stranu, ale zároveň dal hlas i několika kandidátům z jiných stran.“

Pozor na počty

Pozorní však musí být i sami voliči. Pokud budou volit jednotlivé kandidáty, nesmí dát více hlasů, než kolik se v daném volebním obvodu přiděluje mandátů. Například zastupitelstvo v Praze 4 má 45 členů, ale do zastupitelstva se volí v pěti devítimandátových obvodech. Volič má tedy ne 45, ale devět hlasů.

Pokud by však dal svůj hlas například deseti kandidátům do zastupitelstva, celý jeho lístek by se stal neplatný  - a tudíž všechny jeho hlasy by propadly. A jak se dívá Petr Pravda na osobní kampaně, které vedou někteří jedinci z politických stran? Aby podle něj někdo přeskočil svého spolustraníka, musel by dostat opravdu hodně hlasů.

Deset procent

„Při rozdělování mandátů se sečtou hlasy pro všechny kandidáty dané strany a na základě tohoto výsledku jsou politickým stranám přiděleny mandáty. Jednotliví kandidáti pak obdrží hlas na základě svého pořadí na kandidátní listině. Pokud nějaký kandidát dostal o deset procent více hlasů, než je průměrný počet hlasů v dané straně, pak teprve přeskakuje ostatní kandidáty.“

Zatímco mnozí členové volebních komisí se už dopředu děsí, jak dlouho budou v sobotu sčítat hlasy, Iveta Benáková  z Prahy 10 se na volby naopak těší. Zasedne totiž v komisi, která bude vyhodnocovat pouze pět odpovědí ano/ne  z místního referenda - mimo jiné budou obyvatelé desítky odpovídat na to, jestli souhlasí s pokračováním privatizace bytů svěřených městské části Praha 10 oprávněnými nájemci bytů.

Za čtrnáctihodinovou „směnu“ (plus čas strávený počítáním) získá 1200 korun. To je stejná částka, jakou dostanou i členové komisí u referenda v Praze 8. Naopak členové komisí do komunálních voleb, kterým bude sčítání trvat mnohdy  i několik hodin, dostanou jen o sto korun více. Je však třeba zdůraznit, že tyto volby jsou hrazeny ze státního rozpočtu, kdežto konání referenda si financuje sama městská část.

Jak to bude vypadat, když… …dají voliči svůj hlas straně XY, ale zároveň chtějí dát hlas i jednomu svému oblíbenci?

V komunálních volbách nelze dát svůj plný hlas určité politické straně a zároveň preferovat určitého kandidáta této strany. Pokud tedy příznivec určité politické strany chce, aby se některý z kandidátů na nevolitelných místech kandidátky dostal do zastupitelstva, pak k tomu může přispět jen, když zmenší váhu svého hlasu a nedá plnou podporu své oblíbené politické straně.

…k volbám normálně dotyčný nechodí, ale má kamaráda ve straně A, tři kamarády ve straně B a tátu ve straně C?

V těchto volbách se mohou volit kandidáti z různých politických stran, takže pokud má někdo kamarády ve více stranách, pak jim může dát hlas. Je také třeba zdůraznit, že volič nemusí vyčerpat všechny své hlasy. Pokud se tedy někdo vůbec nezajímá o politiku, pak jen může dát hlas svým známým a zbytek svých hlasů nemusí rozdělit mezi ostatní kandidáty.

…chce dát volič hlas jen jedné straně?

Pak volič dává hlas všem kandidátům dané strany a dává tak plnou podporu své oblíbené politické straně.

…chce volit svou oblíbenou politickou stranu, ale zároveň chce dát hlas známému, který kandiduje za jiný politický subjekt?

Pokud by volič například v desetimandátovém volebním obvodu dal hlas své oblíbené politické straně a zároveň podpořil svého známého, který kandiduje za jiný politický subjekt, pak by oblíbená politická strana tohoto voliče přišla jen o jeden hlas a dostala by od něj devět hlasů.