V případě Zemana chtělo podle průzkumu primárně 77 procent jeho voličů, aby pokračoval v prezidentské funkci. Pro 22 procent Zemanových voličů bylo hlavním motivem to, aby se hlavou státu nestal Drahoš.

Výsledky korespondují s dalším šetřením Kantar TNS, podle něhož se pro Zemana 72 procent jeho voličů rozhodlo už před prvním volebním kolem, zatímco pro Drahoše to bylo 52,5 procenta. Po prvním kole a v následujícím týdnu se pro Drahoše rozhodlo 41,5 procenta voličů, pro Zemana 20 procent. Těsně před finále Zeman přilákal na svou stranu 7,5 procenta svých voličů, Drahoš 5,5 procenta.

Jiří Drahoš uznal porážku a popřál Miloši Zemanovi k vítězství. | Video: Denik

Zemanovy voliče nejvíce ovlivnily televizní debaty v týdnu před volbami, a to z 45 procent, uvedl průzkum. Podle jeho zpracovatele Pavla Ranochy sice přelivy mezi voliči v tomto týdnu nebyly výrazné, zejména úterní první duel kandidátů v televizi Primě mohl aktivizovat některé skupiny obyvatel.

Ze dvou pětin ovlivnily Zemanovy voliče podle průzkumu jak informace z médií, tak prezidentovy názory, jednání a zkušenosti s ním. Drahošovi voliči byli ovlivněni zejména informacemi z médií (59 procent), televizními diskusemi (34,5 procenta) a názory a zkušenostmi (31,5 procenta). Častěji než Zemanovi voliči byli ovlivněni sociálními sítěmi, doporučením přátel a rodiny. V nejmenší míře ovlivnilo voliče obou kandidátů doporučení osobností - u Zemanových voličů ze dvou procent, u Drahošových z 5,5 procenta.

Zemanovi k vítězství pomohli podle Ranochy zejména jeho voliči v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kteří přispěli k celkovému nárůstu účasti na 66,6 procenta v porovnání s prvním volebním kolem. Zemana podle Ranochy volily čtyři pětiny podporovatelů KSČM a SPD, v menší míře pak také voliči ANO, kteří se k hnutí přiklonili od sociální demokracie.

Průzkum se uskutečnil v týdnu před druhým volebním kolem, mezi 21. a 25. lednem. Osloveno bylo 1060 respondentů.