Systém, který vznikal ve spolupráci s epidemiology a Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), by měl určovat například pokyny pro nošení roušek nebo pro fungování zvláštních oddělení v nemocnicích. Má plnit roli pandemického plánu, kvůli jehož absenci čelí vláda a ministerstvo zdravotnictví kritice.

Takzvaný semafor pro Českou republiku by měl riziko nákazy v regionu rozlišovat od nejnižšího přes střední po vysoké zelenou, oranžovou a červenou barvou.

Stupeň rizika by měl určovat podle komunitního šíření. Situace v jednotlivých krajích se podle ministra významně liší. Například Moravskoslezský kraj nebo Praha by nyní dosahovaly středního, tedy oranžového stupně, řekl v neděli v České televizi.

„Stupně pohotovosti stanovují na základě definovaných úrovní přenosů nákazy potenciál a rozsah komunitního šíření na úrovni jednotlivých okresů. Jsou tu kraje, které jsou velké, a nebylo by tak objektivní hodnotit kraj jako celek. Stupně pohotovosti mají být navázána jednotlivá opatření důležitá k zamezení dalšího šíření nemoci covid-19," řekl na pondělní tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Tabulka ukazuje, co lze očekávat a čím pak nebýt překvapeni. Vycházíme třeba i ze zkušenosti z Moravskoslezského kraje, kde se stalo, že některá opatření nečekaly, protože dostupná data četli jinak,“ dodal epidemiolog Rastislav Maďar k tomu, jak budou doporučení z dokumentu odpovídat realitě.

Semafor ovlivní i počty testovacích míst

„Ty stupně pohotovosti jsou důležité zejména z toho důvodu, že na ně mají být navázána opatření, která jsou nezbytná k zamezení vzniku a dalšího šíření," dodal Vojtěch.

„U nulového stupně je riziko minimální, pak první stupeň zelené barvy se sporadickým výskytem nákazy, další je žlutá barva, kdy začíná komunitní přenos, a posledním stupněm je červená, kdy komunitní přenos v daném okresu trvá,“ vysvětlil.

Aktualizace každý týden
První mapu Česka podle epidemiologického rizika v jednotlivých okresech zveřejní ministerstvo zdravotnictví 3. srpna, následně ji bude v týdenních intervalech aktualizovat, uvedl vedoucí epidemiologické pracovní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Rastislav Maďar. Takzvaný semafor bude rozdělen na čtyři stupně rizika. Podle aktuálních dat by nejvyšší stupeň nikde v zemi neplatil, druhý nejvyšší by byl pouze v Praze.

„Je důležité říci, že jde o rámec, není to exaktní. Stále tu klíčovou roli mají krajské hygienické stanice a epidemiologové,“ dodal také. Podle něj důležité, aby i občané byli schopni pochopit, proč se činí ta daná opatření. Semafor je tedy pro veřejnost snadno pochopitelný. 

Při nejvyšším stupni rizika by zřejmě platilo doporučení nebo povinnost vyhýbat se kontaktům s jinými lidmi a omezit cesty jen na nezbytné minimum.

Ministerstvo dokonce píše v materiálu i o nutnosti zajistit si potraviny na čtrnáct dní. U druhého nejvyššího stupně by mohli hygienici omezit počty účastníků akcí, omezit otevírací hodiny podniků nebo vyčlenit lůžka v nemocnicích.

Hřib protestuje

Není jasné, proč by měla být Praha jako jediný region v zemi umístěna ve oranžovém stupni „semaforu“, tedy dnes představené čtyřstupňové klasifikace regionů podle stupně zasažení novým koronavirem. V reakci na představení systému ministrem Vojtěchem to řekl pražský primátor Hřib. Praha podle něj má nižší počet nakažených na 100 000 obyvatel než řada jiných okresů, nemá vyšší podíl komunitního šíření ani více hospitalizovaných.

Hřib řekl, že i když s myšlenkou jasného plánu opatření navázaného na dostupná data přišli Piráti, vládní provedení mu přijde nešťastné. „A moc nechápu, proč by Praha měla být jako jediná v tom vyšším stupni,„ řekl. Dodal, že i když si podklady ještě podrobně neprošel, protože vláda mu je neposkytla předem, nevidí nyní zásadní parametr, ve kterém by byla metropole z hlediska epidemiologického hlediska nejhorší.

Podle Vojtěcha semafor pro tuzemsko ovlivní například také počet testovacích míst. Ministr zdravotnictví uvedl, že ke stávajícím soukromým laboratořím a odběrovým centrům v nemocnicích například na Bulovce, ve Střešovicích přibude znovu možnost se nechat otestovat na covid-19 také ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN).

Na primátorovu kritiku odpověděl Vojtěch tak, že vyhodnocení situace v Praze je založené na objektivních datech. Ministr také informoval, že počet nakažených z vinohradského baru Techtle Mechtle stoupl na 135.

Denní nárůst potvrzených případů obecně v Česku v uplynulých dnech rostl, i když počet hospitalizovaných zůstává nízký. „Data říkají, že epidemiologická situace je plošně dobrá. Lokální ohniska jsou v Praze, na Jihlavsku, částečně v Středočeském a v Moravskoslezském kraji, kde ale postupně ohniska vyhasínají,“ uvedl na tiskové konferenci Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS. 

Trasování probíhá efektivně

Podle něj se nakažené daří trasovat efektivně. „Jsou zachytáváni lidé bezpříznakoví či s mírnými příznaky a nezaznamenáváme nákazu v rizikových skupinách obyvatel, až na výjimky,“ dodal Dušek.

„Nákaza v Praze se drží ve zvýšeném výskytu. Jsou to většinu lidé bezpříznakoví či s mírnými příznaky. V těžkém stavu je jeden nebo dva pacienti. Růst má vazbu na epidemickou situaci v nočním klubu. Reprodukční číslo je v Praze 1,06. Ve Středočeském kraji je nárůst podobný,“ dodal k novým datům Dušek. Číslo „R“ pro Středočeský kraj je 1,4. Aktuálně je v Česku 3423 covid-19 pozitivních pacientů. Vyléčených je celkem 11419 lidí, 370 nakažených nemoci podlehlo.

„Za poslední měsíc jsou nově hospitalizovaní jen pět procent ze všech nově diagnostikovaných. Počty pacientů ve věku nad 65 let tvoří přibližně deset procent všech nově diagnostikovaných,“ uvedl také Dušek.

„Máme přehled o datech, o nichž se nám v březnu ani nesnilo. Drtivá většina nakažených má velmi slabé příznaky a umíme je přiřadit ke konkrétním klastrům. Neroste ani mortalita. Objevují se spekulace, že virus ztrácí sílu, k nimž se přikláním. Umírají také hlavně pacienti v pokročilém věku. Ze 100 nově hospitalizovaných pacientů má pouze 19 těžší průběh nemoci. Moravskoslezský kraj přispěl až 43 procenty k celkovému počtu hospitalizovaných,“ dodal Dušek.

Belgie zařadilo Prahu do kategorie „zvýšená ostražitost“

Vláda od soboty zavedla v celém Česku opět povinnost nosit roušky na vnitřních akcích nad 100 lidí. Ode pondělí je omezena kapacita těchto akcí na 500 osob, dosud činila 1000 lidí. Opatření se zároveň mohou už nyní lišit podle regionu. Například v Praze platí povinnost nosit roušky i v lékárnách nebo v čekárnách u lékaře.

Už od června funguje v ČR také takzvaný semafor pro Evropu, který barevně odlišuje míru rizika nákazy v jednotlivých evropských zemích a podle toho upravuje i pravidla platná pro vstup do Česka z těchto zemí. U zemí s nízkým a středním rizikem úřady nevyžadují po českých občanech negativní test na koronavirus nebo místo něj nenařizují karanténu. Ty jsou povinné při návratu Čechů ze zemí s vysokým rizikem. Všechny členské země Evropské unie jsou nyní v kategorii s nízkým rizikem nákazy.

Svůj „koronavirový“ semafor má také belgické ministerstvo zahraničí, které zařadilo Prahu do oranžové kategorie, což znamená „zvýšená ostražitost“. Při návratu z Prahy a Moravskoslezského kraje pak doporučuje Belgie test a dobrovolnou karanténu. Zbytek republiky je v zelené kategorii.