„Je to skutečně mimořádná sbírková kolekce, která reprezentuje celé půlstoletí nejen z hlediska historie naší armády, ale i z hlediska konstrukčního, tedy vývoje letecké vojenské techniky ve 20. století," uvedl ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Letoun byl ze Slovenska do hangáru armádního muzea v Kbelích přepraven částečně rozebraný na kamionech po dálnici D1. Původně stroj využívala československá armáda na letišti v Žatci. Po rozdělení federace na něm až do roku 2010 létali slovenští piloti ve Sliači.

Nejlepší stroje

Stíhačky MiG byly podle vojáků a odborníků tím nejlepším, co měla někdejší Československá lidová armáda ve sféře letecké techniky k dispozici. Byly vyvinuty v 70. letech, do výzbroje sovětské armády se dostaly v roce 1983. V dubnu 1989 dorazil první letoun i do Československa.

Část „devětadvacítek" po rozdělení společného státu zdědilo Slovensko, v české armádě sloužily jen krátce. V roce 1995 směřovaly do Polska výměnou za vrtulníky Sokol určené pro záchrannou službu.

Vojenský historický ústav Praha získal ze Slovenska vzácný exponát – stíhací letoun MiG-29 sovětské výroby. Nyní má tak kompletní řadu všech stíhaček MiG, které sloužily v někdejší československé armádě.

Letoun přivezený ze Slovenska je stále v dobrém stavu, jen slovenské výsostné znaky a barevný nátěr letadla zvaný kamufláž jsou vlivem počasí mírně vybledlé. „Kabina letadla má namontovanou vystřelovací sedačku a je také v dobrém stavu," poznamenal Halada.

Stíhačka přijela ze Slovenska částečně rozebraná, odmontovány byly křídla, zadní křidélka, ocasní plochy a kryt přední části letounu. Z transportních automobilů snesl jeřáb trup letounu a jeho části na plochu před hangárem Leteckého muzea Kbely, letadlo pak bylo do hangáru po vlastní ose vtaženo pomocí traktoru. „Křídla i křidélka budou na letoun namontovány v blízké době," dodal Halada.