Vltava se pravidelně sleduje na dvou místech v Podolí a v Troji. „Musíme si uvědomit skutečnost, že vodní tok Vltavy protéká hlavním městem až na své dolní části toku. Jakost povrchové vody je tak ovlivněna všemi přítoky, které se do ní vlévají. Obecně je jakost povrchových vod ve vodních tocích ovlivňována zejména lidskou činností," řekl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldan.

Zdrojem znečištění může být čistírna odpadních vod nebo vyústění dešťových kanalizací. Kvalitu ovlivňují také smyvy 
z okrajů kolem řeky a atmosférický spad. Nepřítelem čisté vody je člověk sám. „Občané bývají neukáznění například při nakládání s kuchyňskými odpady, léky a chemikáliemi," sdělil Hugo Roldan.

Ty do kanalizace nepatří, ačkoliv technologie ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově zajistí mechanické 
i chemické vyčištění, kdy si poradí s běžnými saponáty 
a čisticími prostředky. Bakterie a mikroorganismy je dokážou takřka stoprocentně zlikvidovat.

Statisíce kubíků každý den

Pražská ústřední čistírna odpadních vod každý den vyčistí asi 300 tisíc metrů kubických odpadních vod. Každou vteřinou přiteče v průměru 3,5 metru kubických vody. Denně zpracuje 200 tun kalů a v lapačích zachytí zhruba dvacet tun štěrku, kamínků 
a písku. Kromě ústřední čistírny odpadních vod, která zajišťuje čištění 92 procent splašků, je v Praze ještě dalších dvacet lokálních čistíren.

Nejvíce pitné vody se do pražské vodovodní sítě dostává z vodní nádrže Želivka. Celkem se jedná o 75 procent. 
Z Úpravny vody v Káráném nedaleko Čelákovic je to potom 25 procent.

„Pitná voda 
v Praze je nezávadná, zcela vyhovuje českým i evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické. Její kvalitu sledujeme a kontrolujeme v průběhu celého procesu výroby a distribuce až po kohoutek u spotřebitele," řekl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Loni odebrali pracovníci Pražský vodovodů na pět tisíc vzorků, u kterých stanovili přes sto tisíc parametrů. Celkem 99,5 procenta z nich vyhovovalo požadavkům vyhlášky na pitnou vodu.

258 ukazatelů jakosti vody

V Podolí a v Troji na Vltavě sledují pracovníci povodí několik ukazatelů, z nichž za poslední tři roky vybočují jen dva ukazatele. Našli například také chlorofyl či ukazatelé z polycyklických aromatických uhlovodíků.

„Toto překročení však nepředstavovalo zdravotní riziko, protože normy těchto i dalších polutantů jsou stanoveny velmi nízko. Celkem bylo v profilu sledováno 258 ukazatelů jakosti vody. Obecně lze říci, že voda ve Vltavě v Praze není výrazně znečištěná," objasnil Hugo Roldan, mluvčí Povodí Vltavy.

Více znečištěná je Vltava 
v Troji, kde přesahuje povolené limity o 75 procent termotolerantní koliformní bakterie, která indikuje fekální znečištění. Nejhorší kvalita vody je vždycky pod soutoky či pod velkými městy.

Hugo Roldan si myslí, že jakost povrchových vod se podstatně zlepšila. „Hlavním důvodem je zejména omezování znečištění vypouštěného z bodových zdrojů znečištění komunálního nebo průmyslového charakteru po celé délce vodního toku Vltavy včetně přítoků. Příkladem je výrazný pokles znečištění v ukazateli amoniakální dusík v profilu Praha Podolí," vysvětlil.

Přetížené stoky při povodních

Kvalitu pražské Vltavy také ovlivňují povodně. Při vyšších průtocích jsou kanalizační stoky přetížené a voda vyplachuje ven vnitřní usazeniny. Čistírny odpadních vod bývají také přetíženy, tudíž nepracují v optimálních podmínkách a jejich účinnost čištění se tím v těchto situacích snižuje.

Ve vodě z kohoutku se sleduje na sto ukazatelů kvality, některé jsou i nad rámec vyhláškou stanovených povinných ukazatelů. Kvalitu pitné vody může ovlivňovat hlavně olovo, kterého se ale obyvatelé Prahy bát nemusí, protože na materiál vodovodu či přípojek se používalo před více než dvaceti lety.

Pražany tak může maximálně zaskočit havárie vody, která ovlivní zásobu pitné vody. „V roce 2014 jsme na vodovodní síti zaznamenali 4 520 havárií, z toho 83 havárií bylo takzvané první kategorie. To znamená, že bez vody bylo přes jeden tisíc odběratelů či byly zasaženy významné objekty typu nemocnic, sociálních zařízení či vládních budov," řekl mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Jednou z největších havárií loňského roku bylo prasklé potrubí o průběhu 600 milimetrů v Markétské ulici na Praze 6, kdy bylo přes 30 tisíc odběratelů bez vody zhruba 25 hodin. Pro zajímavost průměrná doba přerušení dodávky vody na jednu havárii loni činila osm hodin a 13 minut.

Potoky jsou na tom hůř než Vltava

Na Oddělení péče o zeleň na pražském magistrátu se zase starají o místní potoky. Klasifikují je do tříd v rozmezí od třetí do páté, přičemž poslední pátá je nejhorší.

„Důvodů, proč kvalita vody pražských potoků není ideální, je hned několik. Potoky protékají silně urbanizovaným prostředím Prahy. Při deštích dochází ke smyvům zpevněných ploch, například silnic, parkovišť i chodníků 
a tyto smyvy mohou přinášet znečištění do vodních toků," sdělila Martina Buchtíková 
z Oddělení péče o zeleň.

Deště můžou do potoků dostat i látky ze zemědělsky využívaných polí, a tím přidat do vody více živin. Dalším důležitým aspektem ovlivňujícím kvalitu vody může být nastavení rybího hospodaření v rybnících.

I tak se ale daří mnoha živočichům v pražských potocích. „Mezi běžnější druhy ryb vyskytujících se v pražských potocích patří například jelec tloušť či hrouzek obecný. Mezi nejčastěji chované ryby v rybnících patří kapr obecný," vyjmenovala živočichy Martina Buchtíková.

Indikátorem čisté vody 
v potoce může být výskyt raka bahenního i raka kamenáče. Oba druhy můžou lidé najít 
v pražských potocích, jako například v Dalejském nebo Radotínském potoce. Mezi hojně vyskytující se obojživelníky patří zejména skokan zelený, dále skokan štíhlý 
a na některých vodních plochách žije i ropucha obecná. 
V pražské přírodě můžou zájemci narazit i na mloka skvrnitého.