Prezident Miloš Zeman před týdnem v rozhovoru s rádiem Frekvence 1 řekl, že by považoval za zbabělost, kdyby se letos na Pražském hradě nekonaly oslavy 28. října. Umí si představit, že by se u příležitosti státního svátku připomínajícího vznik Československa musely ve Vladislavském sále nosit roušky a zrušila by se následná recepce ve Španělském sále.

Rekonstrukce Vladislavského sálu, největšího slavnostního prostoru středověké části Hradu, navazuje na opravy z roku 2008. „Tehdy se opravovaly klenby, ale na stěny se nedostalo,“ řekl Novák. Restaurátoři kromě stěn opravují i spáry a případně kamenné bloky. Lešením není obestavěn celý sál, posouvá se postupně po jednotlivých stěnách. Práce začaly na severní stěně, kde se kromě oprav zdi také vyjímala vysoká a členěná okna a truhláři je na místě opravovali. Tak je tomu dnes na protější jižní stěně, která má okenní otvory provizorně zakryté.

„Lešení se bude nyní dočasně sundávat vzhledem k očekávané akci 28. října, tedy předávání státních vyznamenání. Po tu dobu budou práce přerušeny, nicméně potrvají až do konce roku,“ řekl Novák.

Návštěvnický provoz je minimální

Opravovala se také přilehlá venkovní terasa u Vladislavského sálu, její kovové zábradlí, na které působily teplotní rozdíly. Opravy ve Vladislavském sále se nyní konají za nepřerušeného návštěvnického provozu, který je však kvůli koronaviru oproti běžnému stavu minimální.

Historie Starého královského paláce, ve kterém se Vladislavský sál nachází, sahá do 12. století, do období románského slohu. Velkou rekonstrukcí prošel v letech 2007 až 2009. Opravovaly se střechy a fasády paláce i celý interiér. Restaurátoři během prací mimo jiné rozebrali celou prkennou podlahu Vladislavského sálu, která byla položena roku 1791 v rámci příprav korunovace Leopolda II. Po tesařských opravách porušených a prohnutých částí se vrátila na své původní místo.

Restaurátoři tehdy opravovali většinu hlavních částí Starého královského paláce – Vladislavovu ložnici, Zelenou světnici, předsálí Vladislavského sálu, Vladislavský sál samotný, Nové zemské desky, Jezdecké schodiště a Ludvíkovo křídlo.

Pozdně gotický Vladislavský sál vznikl v letech 1490 až 1502 pod vedením architekta Benedikta Rejta a stavebně se zachoval v původní podobě. Vznikl spojením několika starších prostor na místě, kde bývaly sněmovní sály patrně už od Vratislava II. Ve své době byl největším světským klenutým sálem na světě.

Od korunovace Karla VI. roku 1723 se v něm pořádaly korunovační hostiny. Od roku 1918 slouží pro nejvýznamnější státní slavnosti, volbu prezidenta republiky či výjimečné vystavování korunovačních klenotů.