„Cílem návrhu je snížit spoluúčast pojištěnců, patřících do sociálně zranitelných skupin obyvatelstva, na doplatcích na léčivé přípravky částečně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění," uvádí ministerstvo v předkládací zprávě.
Návrh nebude mít dopad na státní rozpočet
Návrh, který by měl platit od ledna příštího roku, nebude mít dopady na státní rozpočet, ale na rozpočty zdravotních pojišťoven. Ty podle materiálu vydají ročně asi o 440 milionů korun více než v současnosti. Největší dopady - asi 295 milionů korun - se očekávají u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je největší a má mezi pojištěnci i více lidí ve vyšším věku.
Řešit se budou změny úhrad umělého oplodnění
Novela je do vlády předkládána s rozporem ministerstva práce a sociálních věcí, které by chtělo do materiálu zapracovat změny týkající se úhrady umělého oplodnění. Ministerstvo chce o pět let zvýšit věk, do kterého bude umělé oplodnění hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Nově by podle návrhu mohly ženy zákrok podstoupit do dosažení 44 let věku. Požaduje rovněž zvýšení počtu pokusů hrazených z veřejného pojištění ze tří na čtyři nebo v případě, že bylo v prvních třech pokusech ženě vloženo jen jedno embryo, žádá možnost až šesti pokusů. Ministerstvo práce uvádí, že tím chce reagovat na změny, kdy lidé odkládají rodičovství do vyššího věku, s čímž ale souvisí rizika neplodnosti. Ministerstvo zdravotnictví tuto úpravu odmítlo.
S návrhem, který se týká limitu na doplatky na léky, nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR, který jej pokládá za nesystémový a populistický, a unie zaměstnavatelských svazů.
Čtěte také: Poslanci by mohli schvalovat zavedení otcovské dovolené
