Předsedové vlád zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, kteří dorazili do Prahy na společné jednání, položili dopoledne růže u památníku Jana Palacha a Jana Zajíce pod Národním muzeem na Václavském náměstí. Památník je v místech, kde se Palach před 51 lety polil benzinem a zapálil.

Na nádvoří Karolina, sídla rektora Univerzity Karlovy (UK), si dopoledne Palacha připomnělo několik akademiků, včetně rektora školy Tomáše Zimy. Piety se zúčastnily i desítky studentů. Palach studoval na Filozofické fakultě UK. Loni byla v Karolinu odhalena na Palachovu památku pamětní dlaždice v místě, kde v roce 1969 stála rakev s jeho tělem. Pro veřejnost byl vstup do Karolina k pamětní dlaždici otevřen do 18:00.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera a místopředseda horní komory Parlamentu Jiří Oberfalzer (oba ODS) uctili Palachův odkaz u pamětní desky před Národním muzeem. Kubera ČTK řekl, že vzpomínka na leden 1969 je pro něj osobní, protože Palach byl jeho vrstevník. Jeho čin označil za předstupeň událostí v roce 1989, byť mezitím uběhlo 20 let. Palachova oběť podle něj nebyla zbytečná. „K nářkům ruské ambasády na téma památného dne obětí ruské okupace… Kdyby ten památný den byl jenom kvůli Janu Palachovi, tak to stojí za to,“ prohlásil.

Svoboda nesmí být nikdy směněna

Vpodvečer si památku Palacha připomněly i desítky lidí na Václavském náměstí na akci pořádané Klubem angažovaných nestraníků (KAN). Lidé zhlédli na obrazovce výpovědi pamětníků, mimo jiné sochaře Olbrama Zoubka či hudebníka Jaroslava Jeronýma Neduhy.

Na pódiu se vystřídalo několik řečníků, kteří připomněli odkaz Palachova činu. „Je mementem toho, aby nám nebylo jedno, co se děje kolem nás,“ řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Další řečníci připomněli, že naděje za totality přežívala i přes snahu komunistů vymazat z historie činy Palacha a Zajíce, který se upálil na protest proti normalizaci v Praze 25. února 1969. „Jiskra naděje zažehla a rozhořela se v roce 1989,“ řekl místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. „Svoboda nesmí být nikdy směněna za ekonomický či jiný prospěch,“ řekl na závěr předseda KAN František Laudát.

Palach chtěl svým činem probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. „Na protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku. Říkejte to všem,“ popsal student důvody svého činu zdravotní sestře v nemocnici, kam ho převezli s těžkými popáleninami. Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci v Praze 25. února 1969. Také jemu je věnována pamětní deska před Národním muzeem.