Nedávný křest slámového vína na památkově chráněné vinici sv. Kláry v Troji, který vykonal pražský primátor Bohuslav Svoboda, připomenul zašlou slávu pražského vinařství.

Hlavní město má díky svému členitému terénu dobré podmínky pro pěstování vinné révy, což pochopili už panovníci Václav II., Přemysl Otakar II. a především Karel IV. Český král a římský císař nechal do města na Vltavě dovézt nejlepší francouzské a rakouské odrůdy vinné révy. Vydal nařízení, aby do vzdálenosti tří pražských mil od Prahy byly všechny vhodné jižní svahy osázeny révou. Svou politikou vycházel zdejším vinařům maximálně vstříc. Ti například nemuseli několik let platit poplatky a desátky.

Produkce červeného i bílého vína v Praze stoupala, v druhé polovině 16. století již dosahovala zhruba 60 tisíc hektolitrů. Viničné domy sloužily svým majitelům nejen pro práci, ale i k odpočinku. Za doby panování Rudolfa II. dosáhlo vinařství takového rozkvětu, že si Praha vysloužila přezdívku „město vína".

Po bitvě na Bílé hoře vinice pustly a v následujících stoletích jejich rozloha klesala. Přesto ještě v roce 1776 měla Praha téměř 700 hektarů vinic. I přes úpadek některé pražské vinice přežily a od devadesátých let minulého století se jejich stav zlepšuje. Rozkládají se na ploše zhruba 11 hektarů.

Pražané mohou každoročně na přelomu léta a podzimu ochutnat chuť hroznů, burčáku či vína během akcí pořádaných buď přímo na vinicích, nebo na některém z pražských vinobraní. Pražské víno se také rozlévá v některých restauracích, barech a vinárnách na území města.

Vinice sv. Kláry

Za první republiky přeměnili majitelé historickou vinici v zahradu, ale v roce 1950 minulého století došlo k jejímu obnovení. Nynější podobu získala v sedmdesátých letech. Svou rozlohou 3,5 hektaru drží primát největší pražské vinice. Od roku 1995 připadla pod správu Botanické zahrady hlavního města Prahy, která zde od roku 2004 postupně vybudovala vinařskou naučnou stezku. Zahrada je jediná v Evropě s výrobou vlastního vína. Díky ideálnímu umístění umožňuje vinice produkci vína mnoha odrůd, například Ryzlink rýnský, Müller -Thurgau, Sauvignon, Modrý Portugal, Rulandské šedé a Rulandské modré. Každoroční specialitou je každoroční cuvée s názvem Bílé z Botanické.

Svatováclavská vinice

Vinice na Pražském hradě byla po několikaleté komplexní rekonstrukci otevřena veřejnosti v září 2008. První hrozny se zde sbíraly o dva roky později. Výhledově se počítá s tím, že by ze zdejší úrody mohlo být stáčeno přes 2500 lahví vína ročně. Daří se zde především odrůdám ryzlink rýnský a rulandské modré. Podle legendy jde o nejstarší vinohrad v Čechách, kde obdělával patron české země, kníže Václav. Z vinice je krásný výhled na Staré město, Malou Stranu či letohrádek Belveder.

Vinice Machálka

Pěstování vinné révy má ve Vysočanech poměrně dlouhou historii, kterou oprášilo ke konci minulého století Vinařské družstvo sv. Václav, když založilo na pomezí Proseka a Vysočan vinici Máchalka. Na ploše, která v dávné minulosti už pro pěstování révy sloužila, přitom byly po většinu 20. století pěstovány meruňky. Dnes stojí v těsném sousedství vinice bobová dráha Prosek. Družstevníci na Máchalce vysadily odrůdy Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Muškát moravský, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Portugal modrý a Chardonnay.

Vinice Gröbovka

V druhé polovině 19. století nechal průmyslník Moritz Gröbe vysadit Havlíčkovy sady a v nich postavit letní sídlo. Na strmém svahu začal pěstovat vinnou révu a v oblasti vybudoval velké sklepy. Komplex později koupilo město, zpřístupnilo park veřejnosti a vinici nechalo oplotit. Ve dvacátých letech minulého století a také po druhé světové válce hrozilo vinici zrušení. V roce 1992 začala Městská část Praha 2 historickou vinici obnovovat. Od roku 2009 je víno vyráběno přímo na vinici. „Rostou zde nejen tradiční odrůdy Rulandské modré a šedé, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Modrý Portugal ale i méně známé s názvy Dornfelder a Hibernal," uvádí zkušený vinohradník Pavel Bulánek.

Modřanská vinice

První zmínky o této vinici jsou už z roku 1178. Vinná réva se zde pěstovala až do třicátých let minulého století. V následujících desetiletích však nebyla obdělávaná, rostly zde ovocné stromy. Zlom nastal v roce 1987, kdy začal pozemek užívat Český svaz zahrádkářů ZO Vinice. Nadšenci zdejší území vyčistili a už po dvou letech sklízeli první úrodu révy. Dnes zde pěstují odrůdy bílého vína Rýnský Ryzlink, Moravský muškát, Müller Thurgau, Tramín červený, Rulandské bílé a Kerner. Z modrých odrůd pak Zweigelt, Rulanské modré, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.

Vinice na Vyšehradě

V dávné minulosti se na Vyšehradě a okolních svazích víno hojně pěstovalo a lidé věřili, že dokud se na zdejších vinicích bude dařit révě, udrží si Vyšehrad svůj význam. V současnosti narazíte při procházce po hradbách historického Vyšehradu u vyhlídky nad porodnicí na malou vinici. Vznikla před pár lety při rekonstrukci parku se čtyřmi sousošími vedle kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla. Pěstují se zde bílé odrůdy Bianca a růžové Festivee a Marlen. „Vyšehradské víno slouží potřebám Vyšehradu. Nalévá se například při slavnostních přípitcích nebo ho dáváme významným hostům jako raritní dárek," vysvětluje vedoucí úseku zeleně NKP Vyšehrad Drahomíra Kolmanová.

Vinice Salabka

Pár stovek metrů severně od sv. Kláry leží další historická vinice Salabka, obnovená v roce 1955. Na přírodně chráněném území o rozloze čtyři hektary rostou odrůdy Pinot Blanc, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Pinot Noir, Frankovka a Neronet.

MICHAL VRBECKÝ