Co by bylo panoráma Pražského hradu bez chrámu sv. Víta?
Budova katedrály vždy tvořila dominantu Hradu i metropole od jejich začátků až do dneška. Z chrámu je nejvýraznější věž, ze které je za dobrého počasí vidět Ještěd či Milešovka.
Bývala tu rotunda
Jako umělecké dílo nemá chrám sv. Víta v Čechách mnoho konkurentů. Jeho stavební dějiny jsou zkratkou dějin výtvarného umění v Čechách od 10. do 20. století.
Stavbě katedrály předcházela rotunda sv. Víta, založená sv. Václavem. Ten do ní uložil vzácnou relikvii, paži sv. Víta, saského patrona, kterou získal od Jindřicha Ptáčníka za to, že se mu podvolil. Rotunda byla později, a to za vlády českých knížat Spytihněva a Vratislava II. přestavěna na baziliku.
Povýšení pražského biskupství na arcibiskupství v roce 1344 rozhodlo o stavbě honosné katedrály. Ještě v tomto roce byl Karlem IV. položen základní kámen stavby katedrály, kterou zpočátku řídil francouzký mistr Matyáš z Arrasu. Po jeho smrti v letech 1353 až 1399 na jeho práci navázal Petr Parléř, povolaný ze švábského Gmundu. Jeho nástupci, Parléřův syn Jan a mistři Václav a Petr, pokračovali ve stavbě až do roku 1420, kdy husitské války násilně práce zastavily.
Ničivý požár
Zhoubný požár, který vypukl 2. června 1541 na Malé Straně, zničil i královský hrad a přenesl se na věž a střechu chrámu, odkud vnikl dovnitř a způsobil zde spoušť a zkázu.
Obnovou, trvající více než dvacet let, byli pověřeni dvorní architekti Bonifác Wohlmut a Hanuš Tirol. Ti k prozatímní uzavírací stěně postavili v letech 1556 až 1561 renesanční kruchtu. Při opravě byla upravena i věž, jejíž renesanční báň se stala a dosud je charakteristickým znakem Prahy.
close
zoom_in
Staletí byl torzem
Několik staletí chrám zůstával torzem. Roku 1859 byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta a při oslavě 900. výročí biskupství 1. října 1873 položil kardinál Schwarzenberg základní kámen k dostavbě.
Prvním stavitelem se stal Josef Ondřej Kranner, který využil zkušeností z Francie, Německa a Itálie k opravě staré části dómu a při vypracování vlastního návrhu na dostavbu v duchu romantické gotiky.
Po něm převzal stavbu architekt Josef Mocker, představitel přísného restaurátorského purismu a pseudogotické architektury.
Posledním, kdo se na dostavbě podílel, byl Kamil Hilbert.
Chrám byl vysvěcen 12. května 1929 a 28. září 1929 oficiálně otevřen.
„Chrám byl dokončen v novogotickém stylu, jak bylo pro přelom 19. a 20. století v Praze běžné, což je vidět na Vyšehradu nebo Prašné bráně. Pozornější návštěvník si při vstupu do katedrály určitě povšimne novodobých reliéfů nebo nápisů ve vitrážových oknech. Ostatně interiéry katedrály byly upravovány ještě později,“ říká turistická průvodkyně Lea Laštovičková.
Spor o vlastnictví
Chrám, který je nejvýznamnějším českým svatostánkem, je nejen magnetem pro turisty a poutníky, ale často i místem kulturních akcí. Spor o vlastnictví katedrály se táhne už 17 let. Letos v březnu určil Nejvyšší soud jako vlastníka stát. Metropolitní kapitula podala v květnu proti rozhodnutí ústavní stížnost. Spor tedy pokračuje.
