„Někdy bych potřeboval, aby den měl asi 30 hodin, ale má jen 24 hodin. Ale myslím, že v životě je něco za něco a člověk musí hledat rovnováhu," řekl osmačtyřicetiletý veterinář. Jeho diagnóza je roztroušená skleróza, proto začal cvičit pod dozorem odborníků.

„Toto cvičení mě obohacovalo tak, že jsem popustil uzdu své fantazie a ovlivněn událostmi okolního světa, konkrétně vítězství žokeje Váni ve Velké pardubické, jsem na cvičení vymyslel Maratón s roztroušenou sklerózou (MaRS). Po prvních dvou ročnících jsem si uvědomil, že když dělám něco pro ostatní, vyvolává to u mne dobrý pocit uspokojení. Navíc možnost srovnání s jinými pacienty je inspirující a dodává mi mnohdy více odvahy něco dělat," vysvětlil. Zatím se konaly čtyři ročníky.

Logo projektu Řád srdce.Život Romana Kvapila s nemocí je stejný jako u všech ostatních. Jednou je nahoře, jindy dole, jen má jiné hranice a limity. Rád má kolem sebe lidi, kterým důvěřuje a má je rád. Když jsou tolerantní, nutí ho to také k toleranci. „Důležité je nejen brát, ale v rámci svých možností dávat. A jak mě naučil život, že stěžováním nic nezískám, jen aktivitou a bojem mohu pro sebe něco udělat," objasnil.

Letos se zúčastnil šestnáctidenní expedice Hledá se 16000, která se snažila najít v šestnácti českých městech povzbuzovat pacienty k pohybu. „Byla to velmi pozitivní akce. Setkání s lidmi v různých místech po celé republice, kteří mají také zkušenost s roztroušenou sklerózou, byla velmi inspirující a netušil jsem, kolik tito lidé mají energie a co vše nejen pro sebe dělají. Patří jim velký dík. Sice jsme nenašli, či jsme se nesetkali s 16 tisíci pacienty, ale uvidíme. Jsem optimista," dodal Kvapil s tím, že se těší na další roční MaRS.

Hlasujte: Řád srdce hledá lidi se srdcem na správném místě