Městská „akciovka“ Technologie hlavního města Prahy (THMP) v rámci koncepce pracuje po celý letošní rok na takzvaném zatřídění 4600 pražských komunikací a lokalit podle předem stanovených kritérií.

Zatřídění spočívá v zařazení všech míst do tří základních kategorií a dalších podkategorií, z nichž v každé se primárně počítá s různou intenzitou osvětlení. Poprvé v historii se počítá i právě s „adaptivními třídami“ s měnící se svítivostí.

Testování už začalo

„Teď už jen musíme každé ulici, uličce nebo veřejnému prostoru přiřadit konkrétní zařazení, které vlastně definuje, jak se v daném místě bude svítit,“ popsal radní zodpovědný za městský majetek Jan Chabr (Spojené síly/ TOP 09). „Někde bude mít osvětlení vyšší teplotu chromatičnosti, jinde nižší, někde bude koncepce požadovat černý nátěr stožárů, jinde zelený a podobně,“ dodal.

Výrazná menšina z celkových 136 tisíc světelných bodů na území metropole má být po uvedení koncepce do praxe vyhrazena pro tzv. biodynamické osvětlení, které umožňuje noční stmívání skrze snížení příkonu podle reálného pohybu lidí nebo zvířat v okolí daných svítidel. Tato technologie se už začíná testovat v méně frekventovaných oblastech několika parků: na Ladronce, Fidlovačce, na Jezerce, v Riegrových sadech, Chotkových sadech a Bezručových sadech.

V příštích měsících město vyhodnotí optimální nastavení. „Svítidla jsou zároveň osazena jednotkou, která dokáže snímat pohyb v místě. Nejde o klasické čidlo, které rozsvítí světlo na plný výkon po zaregistrování pohybu. Intenzita svícení se mění pozvolna a v závislosti na množství pohybů,“ zdůraznil Chabr. Novinka se prý zatím týká výhradně parků kvůli obavám veřejnosti z její aplikace v ulicích.

Představitelé města nicméně ujišťují, že biodynamické svícení i to intenzitu pravidelně měnící bude za všech okolností bezpečné a že nepovede ke vzniku „temných zákoutí“.

Důvodem jsou úspory a omezení světelného smogu

Smyslem modernizace celého systému jsou podle Chabra jak úspory, tak redukce nadbytečného světelného smogu. „Obecně měníme sodíkové lampy za LED svítidla. Ta jsou sice jednoznačně úspornější, v některých případech ale nikoli nejvhodnější kvůli jejich vysoké svítivosti. Jako řešení pro tyto případy se proto nabízí tlumení,“ zdůraznil Jan Chabr, podle kterého „z pohledu kvality života čím dál víc vnímaný problém světelného smogu souvisí s tím, že se budování veřejného osvětlení v Praze odehrávalo bez ucelenější koncepce“.

Podle předsedy představenstva THMP Tomáše Jílka městská společnost při zařazování ulic do jednotlivých kategorií zvažuje celou řadu aspektů. „Určující je například kriminalita, hustota dopravy, parkování vozidel, jestli jde o rezidenční oblast, nebo administrativní část města, zda je komunikace jednosměrná, nebo směrově rozdělená, kolik je na ulici přechodů pro chodce, podchodů a podobně,“ vysvětlil.

THMP využívá i analýzu dopravní nehodovosti. „Vymezili jsme si křižovatky, kde často dochází k dopravním nehodám. Tam se budeme snažit dimenzovat svítidla tak, aby odpovídala reálné situaci na pražských komunikacích. Nehodovost ale nemusí nutně souviset s nevhodným osvětlením, veřejné osvětlení by však mělo k bezpečnosti vždy přispívat,“ doplnil předseda představenstva.