Velké dopravní změny v Praze? Ano, pokud na ně budou peníze

Doprovodná opatření mají především odvést z širšího centra města tranzitní dopravu. Jinak by totiž hrozilo, že Blanka tu paradoxně dopravu znásobí.

Motoristé budou nuceni navyknout si na nové trasy. O poznání těžší to budou mít řidiči vozů nad šest tun. Magistrát totiž mimo jiné plánuje rozšířit zakázanou zónu pro průjezd nákladních aut, a to až k Průmyslové ulici. Tranzit Severojižní magistrálou mají v úseku Hlávkův most Vyskočilova ulice znemožnit nové semafory, přechody pro chodce, ale i vyhrazený pruh pro hromadnou dopravu či vozy, v nichž cestují alespoň tři pasažéři.

Problém čas i rozpočet…

Dopravní experti dále zkoumají možnost budoucího uzavření Smetanova nábřeží a Malé Strany pro automobilový tranzit, což bude nejspíš definitivně uskutečnitelné až po úplném dokončení Pražského a Městského okruhu. Primátor Tomáš Hudeček už zhruba půl roku ujišťuje, že na jmenovaných opatřeních magistrát intenzivně pracuje spolu s Technickou správou komunikací a Útvarem rozvoje hlavního města.

K dispozici jsou ale dopravní modely, které varují, že může být pozdě. Předpokládají, že Blanka do sebe „vtáhne" nejen dopravu, která dosud byla v Praze 6, ale také dopravu tranzitní, pro níž dosud bylo výhodnější využít Průmyslovou ulici a Jižní spojku. Nemluvě o dopravě, která se sem má přesunout z magistrály.

Dopravní iniciativa Auto*Mat navíc upozorňuje, že v rozpočtu hlavního města pro příští rok na opatření, zklidňující dopravu v širším centru, není dostatek peněz.

Málo peněz pro doprovodná opatření, zklidňující dopravu v širším centru Prahy po uvedení tunelu Blanka do zkušebního provozu. To je podle iniciativy Auto*Mat hlavní problém, který může mít za následek brzké zhoršení dopravní situace. „Aby Blanka ulevila centru města a Letné, musí radní investovat do návazných opatření místní úpravy provozu, zužování ulic, zklidňování rezidenčních čtvrtí, investice do zeleně a do kvalitní infrastruktury pro pěší a bezmotorovou dopravu. Tato opatření ale v rozpočtu nenajdeme, a to přes opakované sliby politiků," upozorňuje iniciativa Auto*Mat.

Kritika rozpočtu

„Na výjezdy z Blanky na mimoúrovňové křižovatky mají jít miliardy. Kam se ale poděly stovky milionů potřebných na návazná opatření? Nejsou ani ve zbrusu nové položce veřejný prostor, kde je navrhováno pět milionů, což je méně než jedno promile letošních investic do Blanky. Nejsou ani ve stavebních úpravách na Letné. Najdeme je na druhém břehu Vltavy, kde se má potichu nanovo začít s projektovými pracemi na politicky mrtvém projektu Blanky II," vysvětluje připomínky dopravní expert Vratislav Filler iniciativy Auto*Mat. Doplňuje, že rozpočet Prahy pro příští rok počítá s investicí 126 milionů do přípravy stavby části Městského okruhu Pel Tyrolka Balabenka Štěrboholská radiála, Libeňská spojka a propojení Prahy 12 s Pražským okruhem. Do přípravy levnější varianty tak zvaného polookruhu, tedy na úpravy Kbelské ulice a zahloubení ulice v Holešovičkách pak má jít 150 milionů korun.

Pokud prý Praha nebude investovat dostatek peněz do doprovodných opatření, zklidňujících dopravu na povrchu, může být uvedení tunelu Blanka do zkušebního provozu velmi nepříznivé. Podle Fillera zvláště pak pro okolí ulic V Holešovičkách, Jugoslávských partyzánů, Patočkovy a dalších. Na Blance prý rozhodně nevydělají ani lidé v oblasti Jarova, Spojovací, či na Balabence. Jak připomíná další dopravní expert Jan Kufner, Blanka a částečně také ulice v Holešovičkách budou do značné míry suplovat části vnějšího i vnitřního okruhu naráz. Její kapacita (dva jízdní pruhy a omezená rychlost) však takový nápor nemusí zvládnout. Podle Kufnera nebyly domyšleny důsledky, které po otevření Blanky nastanou ve chvíli, kdy není dostavěn vnější okruh a východní segment městského okruhu, na nějž ve střednědobém horizontu stejně nebudou peníze, ba ani kladné posouzení vlivů na životní prostředí.

Experti radí

S Fillerem se shoduje, že aby nedošlo k zahlcení Prahy auty, je potřeba dostat do Blanky co nejvíce aut, která dnes projíždějí centrem. „Po Severojižní magistrále tranzituje 25 tisíc aut, další desetitisíce si zkracují cestu přes historické centrum. Dopravní modely ukazují, že sama od sebe se na okruh nepřesunou, musí se zasáhnout do dopravního režimu," vysvětluje Filler. Podle iniciativy Auto*Mat musí magistrát začít „humanizovat" magistrálu, pracovat na zklidnění obou nábřeží Vltavy i průjezdu Karmelitskou ulicí, případně zasáhnout do dopravního režimu na Letné i na všech komunikacích navazujících na Blanku.

Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT mimo jiné radí zpoplatnit vjezd do centra po vzoru Stockholmu, nebo Londýna. Problém je ale podle něj také v tom, že do širšího centra Prahy přijíždí auty obrovské množství lidí za prací. To ostatně potvrdila ročenka Technické správy komunikací za rok 2012, která uvádí, že pouhých šest procent řidičů, projíždějících centrem města patří k tranzitní dopravě. „Právě proto je nutné vybrané mýtné okamžitě investovat do rozvoje hromadné dopravy," míní Moos. Robert Šťastný bývalý dopravní poradce BESIP připomíná, že například v Argentinské, či Veletržní ulici, kde dnes v dopravních špičkách váznou dlouhé kolony aut, se po otevření Blanky situace zřejmě zlepší. Jinak ale i podle Šťastného aut v Praze spíše přibude.

Šťastný uvedl, že Praha by se měla v první řadě soustředit na dostavbu sítě záchytných parkovišť. Ta nynější totiž obvykle praskají ve švech už brzy ráno a tak zbytečně moc řidičů zajede do centra. Filler už před časem na stránkách iniciativy Auto*Mat sdělil, že Praha disponuje pouhými sedmnácti záchytnými parkovišti o celkové kapacitě 3 tisíce parkovacích míst. Magistrát prý nedodržel platný územní plán, podle kterého mělo být už v roce 2010 vybudováno pětačtyřicet záchytných parkovišť pro 12 tisíc automobilů.