Podle vedení radnice městské části tato bitva, kde si připsal Žižka překvapivé vítězství, se „provždy otiskla do charakteru Prahy 3 a zejména do její části zvané od konce 19. století Žižkov“.

Bitva u Vítkova se odehrála 14. července 1420. Táborský hejtman prokázal svou válečnickou genialitu, když odhadl, že území kolem někdejšího šibenčního vrchu je strategie pro další vývoj při obléhání Prahy. V historických pramenech se píše jen o šestadvaceti mužích a třech ženách, kteří stáli na straně husitů.

Žižkova družina uspěla i díky dvěma opevněným srubům, které byly obehnány třemi mělkými příkopy a zdí zbudovanou z hlíny a kamen. Král Zikmund  Lucemburský a velitelé jeho vojsk, mezi nimiž byl třeba i Ital Filippo Scollari, přezdívaný Pippo Spano, poznali, že „kacířské“ Čechy se budou bránit útokům za každou cenu. 

Ačkoliv k ozbrojeným střetům mezi husity a katolíky (zejména katolickou šlechtou) docházelo již dříve, až v rámci vyhlášené křížové výpravy zaznamenali husité i díky Žižkovi (a také včasné pomoci pražských bojovníků) vítězství. Velké ztráty a zkušenosti z Vítkova na konci měsíce přiměly Zikmunda křížovou výpravu rozpustit, nechat se korunovat českým králem a odjet do Kutné Hory.

Nejstarší systém uličních názvů

„Byť bitva sama byla spíše středního významu, místo jejího konání se stalo symbolem a zejména v 60. letech 19. století, v době národního obrození, bylo vnímáno jako místo vítězství Čechů nad cizáky. Skutečnost, že v bitvě byli poraženi Němci, Rakušané i Uhři, učinila z Vítkova kultovní místo,“ uvedla Lucie Bukovanská, mluvčí Prahy 3.

Nová obec vznikající pod Vítkovem a v části Královských Vinohrad dostala v roce 1877 název Žižkov, protože tehdejší starosta Karel Hartig byl velkým ctitelem památky slavného vojevůdce. Jak připomíná mluvčí Bukovanská, už osm let předtím jeden z prvních zdejších domů (čp XI/160) obdržel název U Jana Žižky z Trocnova, což je podle žižkovské radnice základ pro (s největší pravděpodobností) nejstarší systém uličních názvů v Praze.

Praha 3 proto v těchto dnech nainstalovala 14 dodatkových tabulek (šest na objekty a osm na stožáry veřejného osvětlení), které vysvětlují pojmenování jednotlivých žižkovských ulic. Vedení městské části by chtělo postupem času takto osázet všech 47 lokalit vztahujících se k husitství.

Žižku připomíná rovněž monumentální jezdecká socha od Bohumila Kafky, která byla odhalena ve výroční den bitvy na Vítkově – 14. července 1950. Myšlenka na uctění památky husitského vojevůdce je ovšem daleko starší: v létě 1882 byl z iniciativy několika set místních občanů založen Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově. Národní památník na Vítkově, který vznikl původně jako uctění památky československých legionářů a československého odboje v období první světové války a pak byl zneužit k propagadně komunistickým režimem, je chráněnou kulturní památkou a součástí Národního muzea.

Místo celodenní akce série drobnějších

Žižkovští i další obyvatelé metropole si však letos musí tradiční oslavy na Vítkově i rekonstrukci bitvy nechat ujít kvůli infekční nemoci covid-19 a souvisejícím opatřením proti šíření koronaviru. Místo plánované celodenní akce tak proběhne série drobnějších koncertů a přednášek. Vrcholem má být sobotní Velká husitská hra.

Rodiny s dětmi si mohou na čtyřkilometrové trati připomenout historické osobnosti v čele s Janem Žižkou připomenout zábavnou formou. „Účastníci si cestou budou zapisovat do hrací karty splněné úkoly z jednotlivých naučných stanovišť,“ zní pokyny z radnice. Začíná se v infocentru na náměstí Jiřího z Poděbrad. Městská hra se bude konat od 10 do 14 hodin. A Praha 3 dodává, že stačí, aby si zájemci s sebou vzali jen dobrou náladu.