Ač vegetariánů mezi dětmi rok od roku přibývá, pro většinu pražských školních jídelen stále jako by ani neexistovali. Vyhláška, která upravuje správné složení potravin pro děti a mládež, je totiž podle odborníků zastaralá a nevhodná.
Zastaralá norma
„Vyhláška o školním stravování je reliktem představ výživářů z dob komunismu. Tehdy se domnívali, že se guláše a omáčky s knedlíky hodí nejen pro horníky, ale i pro děti,“ vyjadřuje se nelichotivě o normách dětského stravování Jan Šťastný z České vegetariánské společnosti.
„Pražských škol, které by se programově snažily o každodenní nabídku bezmasých jídel, není mnoho. Například z dvanácti škol v Praze 3 vím jen o dvou, kde by bylo každý den bezmasé jídlo,“ říká metodička školního stravování Alena Strosserová.
Jídelny se totiž řídí podle takzvaného spotřebního koše. Ten jim ukládá, kolik gramů jakého typu potravin musí v průměru dítě dostat. Klasický spotřební koš zahrnuje jen deset skupin potravin: maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, tuk, cukr, zeleninu, brambory, ovoce a luštěniny.
Místo masa vejce
Alternativou pro vegetariány by měl být laktoovovegetariánský spotřební koš, kde je maso nahrazeno vejci. „Vegetariánský koš je připraven velice nevhodně – podle něj by se vegetariánské děti musely neustále ládovat vejci, sýry a mlékem, což pro ně není optimální. Také proto tuto alternativu používá jen minimum škol,“ říká poradce ministra školství David Bartůšek.
Podle něj platí v případě školního stravování heslo „pro dobrotu na žebrotu“. Zdravá a vyvážená vegetariánská jídla si mohou dovolit nabízet jen větší školská zařízení – ve větším provozu se totiž snáze podaří tuto „anomálii“ zakrýt a splnit podmínky vyhlášky.
Jednou z takových škol je Gymnázium Karla Sladkovského. „Bezmasá jídla jsme zavedli, protože si děti často nebraly maso a jedly jen přílohu. Teď si mohou na měsíc dopředu vybrat, jestli se budou stravovat vegetariánsky, nebo klasicky. Často to střídají, skalních vegetariánů je jen několik,“ říká vedoucí školní jídelny Bohumila Čížková.
Maso všem ?
Vegetariánům dávejte i maso, doporučuje vyhláška. „Průměrnou spotřebu potravin lze doplnit drůbežím a rybím masem,“ píše se v odstavci vyhlášky o školním stravování věnovaném vegetariánské stravě. „Tato věta charakterizuje přístup českých úřadů k vegetariánství. Autor vyhlášky chtěl zřejmě vyjádřit svůj názor, že je vegetariánství něco nezdravého, alespoň formou doporučení,“ soudí Bartůšek.
Podle metodičky Strosserové není situace pro vegetariány až tak dramatická. „Vegetariáni, kteří se chtějí stravovat v jídelně, přece mohou požádat kuchařky, aby dostali jen přílohu,“ říká.
„Příloha rozhodně není plnohodnotné jídlo – nejde o vyváženou stravu, omáčky jsou například často připravovány s masem,“ namítá Šťastný. Podle něj udělají rodiče lépe, když dítěti do školy přibalí větší svačinu, než aby muselo jíst přílohy z masitých jídel.
O změně norem pro školní stravování jednají zástupci ministerstev školství a zdravotnictví. „Prosadit modernizaci stravování je složité – výzkumy jsou totiž nejednotné a není zcela jasné, kterými zdroji se lze řídit,“ říká poradce ministra Bartůšek.
Vegetariánské děti jsou klidnější
Podle učitelky a kuchařky z vegetariánské školky posiluje konzumace masa agresivitu. Mateřská škola Happy Child na Vinohradech už čtyři roky vaří výhradně vegetariánská jídla. O tom, co je k tomu vedlo a jaký má bezmasá strava na děti vliv, jsme hovořili s učitelkou Kateřinou Nováčkovou a kuchařkou Lucií Fousovou.
Do Vaší školky chodí jen vegetariánské děti?
Nováčková: Ne, máme tu vegetariány i nevegetariány. Jsme mezinárodní školka s výukou jazyků, takže si nás mnozí rodiče nevyberou ani tak podle stravování, ale podle programu. Zhruba polovina dětí jí doma maso, jen u nás dostávají vegetariánský oběd.
A pozorujete nějaké rozdíly v chování mezi vegetariánskými a nevegetariánskými dětmi?
Nováčková: Ano – dokonce si myslím, že bych jen podle chování dokázala poznat, kdo je vegetarián a kdo ne. Vegetariánské děti jsou klidnější, nebývají agresivní, snáze se s nimi spolupracuje.
Dávají někdy děti najevo, že jim maso chybí?
Fousová: Ne, masa se nedožadují. Někdy chtějí třeba řízek, ale ten nemusí být z masa – dětem toto jídlo chutná, protože je smažené a je k němu bramborová kaše. Může být třeba zeleninový a děti si ho stejně pochvalují.
Nováčková: Máme tu jednoho muslimského chlapce, a ten si občas stěžuje, že maso chce. Přitom ho sem jeho rodiče dali právě proto, že jinde dostával k jídlu vepřové, čehož se u nás opravdu bát nemusí.
Setkáváte se často s kritikou ze strany nevegetariánů?
Nováčková: Ano. Lidé se strachují, jestli dětem něco nechybí, například vápník nebo železo. Existují však studie, které dokazují, že je vegetariánství prospěšné i pro děti. Například víme, že na Západě trpí čím dál víc lidí obezitou. Vegetariáni většinou tlustí nebývají. Také rakovinou tlustého střeva onemocní vegetariáni prokazatelně méně často.
Fousová: Většina kritiků si přečte jen pár povrchních informací na internetu, podle kterých pak soudí. Myslím si, že by to měl každý především zkusit sám na sobě. Až bude nějaký čas vegetariánem, pozná, jestli se cítí hůř, nebo lépe. Vím, o čem mluvím, sama nejsem vegetariánkou odjakživa.
Jaké jsou podle vás tři nejzásadnější argumenty pro vegetariánské stravování dětí?
Nováčková: Pro mě osobně je na prvním místě etické hledisko. Učíme děti, že zvířata mají také duši a jsou to, obrazně řečeno, naši spoluobčané.
Fousová: Představte si to u králíka – upekl byste dítěti králíka, který má jméno a vy ho chováte jako domácího mazlíčka? Jakmile dáte zvířeti jméno, už není tak samozřejmé ho popravit a sníst.
Nováčková: Dalším důvodemje vliv na dětskou psychiku. Jak už jsem říkala, vegetariánské děti jsou podle mě méně agresivní. No a konečně je tu finanční hledisko – maso není levné, takže na vegetariánské stravě můžete slušně ušetřit.