„Jde o prestižní záležitost. Konference se koná každé dva roky v jiné zemi a je zaměřena na stav vývoje technologií, které se používají v rámci termonukleárního fúzního výzkumu," řekl v pondělí ředitel pořádajícího Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Reakce jako ve vesmíru
Energii z hmoty lze získávat dvěma způsoby. Prvním je štěpení těžkých atomů, které však produkuje radioaktivní odpad a je ohroženo nedostatkem paliva. Druhý způsob je založen na slučování lehkých jader s minimální produkcí odpadu. Jde o reakci, která se vyskytuje ve vesmíru.
Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor ITER by měl být předstupněm ke komerčnímu využití termonukleární fúze v energetice. ITER se staví od roku 2006 ve francouzském Cadarache, sto kilometrů severně od Marseille. O termojadernou elektrárnu přitom lidstvo usiluje přes 50 let.
Kdo se na projektu podílí
Generální ředitel ITER Bernard Bigot v pondělí na konferenci řekl, že v roce 2032 by měl reaktor ITER prokázat, že vyprodukuje desetkrát více energie, než se do něj vloží. Tím by projekt splnil i svůj hlavní cíl – porozumět termojaderné fúzi tak, aby se mohla využívat pro komerční účely. Na stavbě projektu s rozpočtem zhruba 15 miliard eur se podílí EU, Rusko, Indie, Čína, Jižní Korea a USA. Rozsáhlý komplex se má dokončit v roce 2025.
Na přípravě ITER se podílejí také čeští vědci. V Ústavu fyziky plazmatu AV ČR provádějí výzkum na tokamaku COMPASS. Češi nedávno objasnili efekt, který sníží extrémní toky energie na první stěnu reaktoru, a tedy i možné problémy s jeho provozem. Objev je podle Pánka klíčový právě pro projekt ITER.
Špičkové technologie
Pražská konference se zaměřuje na špičkové technologie spojené s vývojem reaktorů. Nároky na jejich konstrukci jsou enormní, mají například obsahovat plazma o teplotě 300 milionů stupňů Celsia. „Vývoj reaktoru na principu termonukleární fúze je celosvětovým úsilím. Je to extrémně náročná a drahá záležitost," dodal Pánek.
Čtěte také: Pražský kosmický inkubátor se otvírá firmám
