Při odstraňování dlažby ve vstupním prostoru byl odhalen rub klenby, který naznačoval existenci dosud neobjeveného podzemního prostoru, což potvrdila sonda. Podzemní prostor je z větší části zasypaný. Historici proto hledali vstup do podzemí. Po odstranění zazdívky v místě současné pokladny pak objevili zasypané schodiště, které je stejné jako schodiště, po kterém se stoupá do věže. Patrně tedy vzniklo při stavbě zvonice na přelomu 40. a 50. let 18. století.

"V současné době archeologickou metodou odstraňujeme stavební suť, ve které jsme mimo jiné našli torza novin a střepy nádob a kachlů. Pravděpodobně se jedná o předměty z doby velké opravy věže z roku 1880," uvedla Petříčková. Po odstranění suti historici prozkoumají chodbu, ale předpokládají, že byla zničena při stavbách inženýrských sítí. Nejprve se domnívali, že by schodiště mohlo vést k zazděnému vstupu do krypty sousedního kostela svatého Mikuláše, ale zazděná chodba na konci schodiště začíná v pozici, která by vstup do krypty neumožňovala.

Sídlo ponocného

Schodiště tak budou prezentovat jen na fotografiích. "Mimo tyto chodby jsme na stropě objevili papírové tapety a část jiné místnosti, zazděné pravděpodobně v období mezi světovými válkami. Uvnitř této místnosti se nachází polepy časopisy z první republiky a atypická výmalba válečkem z této doby," dodala k objevům Petříčková.

Schodiště bylo objeveno při rekonstrukci zvonice. V současné době muzeum upravuje a opravuje interiér zvonice. Kvůli opravám má být uzavřena do konce prosince. Zvonice, která byla budována spolu s kostelem svatého Mikuláše, sloužila při požárech i jako sídlo ponocného. Věž navrhl a postavil barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Stavba, která je vysoká stejně jako sousední chrám, byla dokončena v roce 1752.