Něco vypíchnout? To opravdu nejde. Letos totiž průběh už od rána překonává naše očekávání,“ svěřil se mi Karel Padár, prezident Mezinárodní modelářské výstavy spojené s mistrovství republiky v plastikovém modelářství, které se v sobotu uskutečnily v podzemních garážích obchodního centra na Nových Butovicích.

A nelhal. Neboť tak široká, ucelená a pestrá přehlídka už dlouho nebyla k vidění. V pořadí jedenáctý ročník proslulé akce se těšil pozornosti návštěvníků ze všech úhlů pohledu.

Podzemní ráj pro malé i velké

Setkali se na ní jak modeláři profesionálové, tak amatéři.

A pokud byste měli pocit, že se v podzemních prostorách cítili stísněně, opak byl pravdou.

„V minulých letech jsme měli problém, protože jsme vždy mohli pojmout jen omezený počet návštěvníků.

I když se nám nabízely v Plzni či v centru Prahy hezké výstavní prostory, museli jsme řešit problémy s parkováním nebo přepravou exponátů.

S nápadem umístit akci sem do podzemního parkoviště ale vzaly všechny za své. Potěšil jak rodiče s dětmi, tak soutěžící, kteří k nám mohli dorazit bez jakýchkoliv komplikací,“ popsal Karel Padár.

Letadla, lodě, vlaky, auta, motorky. Menší, větší i obrovské. Ze všech přecházel zrak. Řada expozic byla navíc pojata jako ryze akční. V bazénu se pronásledovaly efektně pálící či kouřící plavidla, o kus dál zuřila tanko­vá bitva, hned vedle se zase u noční benzinové pumpy sjížděly modely amerických tiráků. Děti i rodiče se tahali navzájem za rukáv takřka nepřetržitě. Nebylo divu.

Křižníky ze skříní

Například Vladimír Starý z Prahy 3 fascinoval návštěvníky svým bitevním křižníkem Repulse o velikosti malého piana z filmu Amadeus proslulého Miloše Formana, pro něhož kdysi pracoval jako technik. „Takhle velkých lodí mám asi pět. Takže když manželka chtěla pořídit skříň, raději jsem koupil dvě, abych na nich mohl modely ukotvit. V našem klubu totiž nevyrábíme makety, ale skutečně funkční plavidla s motorem,“ poznamenal s úsměvem.

Na otázku, jak stavba takových modelů uklidňuje, pak ovšem reagoval velmi upřímně: „Ano, je to o soustředění na koníčka, kterého máte rádi, ale přiznávám, že když se nedařilo, pár lodí už jsem také rozšlapal…“

Během prohlídky exponátů nás překvapil i šestatřicetiletý „tankista“ Vladimír Šourek.

Společně se svými kolegy se aktivně podílel na jedné z návštěvnických atrakcí, kterou byl čtvercový tankodrom.

„Nejsem žádný militarista. Na tancích mě zajímá ze všeho nejvíce technická stránka věci. Jejich modely totiž musí být perfektně vyváženy po stránce vzhledové i technické, protože model je nejenom pohyblivý, ale i ozvučený,“ upřesnil.

Zeptali jsme se ho také, zda by si tankodrom on či někdo z jeho kolegů pořídil domů: „Nebudu zapírat. Jsou mezi námi tací, kteří v podobné bojiště přetvořili i část svojí zahrady,“ neskrýval zaujetí své divize modelář.

Skvostná přehlídka

Největší pozornosti, také díky svému bohatému zastoupení, se ovšem jako obvykle těšily modely letadel všech typů a historických epoch.

Některé z nich byly výsledkem skutečně filigránské práce a bohatých encyklopedických i technických znalostí, které modelařinu ten den povýšily na skutečné umění.

Kdo viděl a byl svědkem, opravdu nemohl litovat.

Malý velký dárek pro rychlého Karla

V modelářském světě udávaly v minulosti prim tradiční dopravní prostředky jako letadla, lodě či vlaky. Doba a vývoj, však míří nezadržitelně kupředu i zde. A trpělivým šikulům s citem v prstech, který si nezadá s uměním chirurgů či klavíristů, se žánrová nabídka stále rozšiřuje.

Důkazem je i kategorie, která se v rámci modelářské výstavy na Nových Butovicích těšila zasloužené pozornosti prezentace závodních motorek slavných pilotů. Takových jezdců jako jsou třeba Valentino Rossi, ale i český talent Karel Abraham.

Jedním z těch, kdo jim propadli, je i pětadvacetiletý modelář Lukáš Vítek z Prahy.

Motorky jsou poměrně nová modelářská kategorie. Je to tak?
Ano; mám pocit, že regulérně funguje asi tak čtyři až pět let. Současně se ale ještě dělí a následně i hodnotí na ty závodní a civilní.

Podle čeho stavíte?
Zčásti podle plánků, ale hlavně podle fotografií reálných motorek. V době internetu je možné získat spoustu podkladů. A jezdíme samozřejmě také na samotné závody.

Jaké podklady jsou pro vás ty nejvzácnější?
Určitě snímky či možnost vidět třeba v padocku odstrojenou motorku, kde jsou vidět i detaily motorů. To jsou vzácné informace, protože obal sice prodává, ale v našem oboru se nejvíce cení právě ty drobnosti, které zaručí, že model je skutečně dokonalý, tedy zcela totožný jako originál. Co je pod kapotou, to nás opravdu velmi zajímá.

Některé stavebnice motorek se dají poskládat poměrně rychle, ale podle toho, co říkáte, předpokládám, že vy k tomu asi přistupujete trochu jinak…
Z krabice z obchodu lze motorku postavit opravdu za pár týdnů, náročnější stavebnice pak zaberou měsíce. U nás ale rozhodují ty již zmíněné detaily. K těm nejlepším stavebnicím se proto dají zvlášť dokupovat nejrůznější díly a doplňky, a to už je pochopitelně něco jiného. Jeden kolega stavěl takhle svou motorku rok.

Jako laikovi mi připadá, že těch špičkových strojů není zase tolik. V královské kategorii Moto GP jich dokonce jezdí sotva dvacet. Nemáte někdy nouzi o inspiraci?
V žádném případě. I když ve startovním poli, které jste zmínil, opravdu zase tolik jezdců mezi sebou nezávodí, vtip je v tom, že stáje každý rok třeba mění sponzory nebo nějak méně či více modifikují různé aspekty. Při závodech na legendárním americkém okruhu v Laguna Seca dokonce týmy povinně mění vzhled či speciálně nalakované zabarvení kapotáže. Jednu motorku tak dnes můžete mít třeba klidně v šesti i více variantách.

Nabídl jste už někdy vy nebo někdo z vašich přátel takovýto originální model třeba opravdové závodní stáji nebo nějakému známému pilotovi?
Ano. Náš kolega Petr Hromada dokonce postavil motorku pro úspěšného českého závodníka Karla Abrahama. Jednalo se o dokonalou kopii stroje, na kterém Karel závodil ještě v minulých letech v kubatuře 250. A jako dárek mu ji pak předal na letošní Velké ceně Brna.

Vy jezdíte rovněž na motorce, nebo je jenom skládáte?
Jezdím na nich odmalinka. Vlastně od doby, kdy jsem jako kluk začínal i s modelařinou, ale tehdy jsem stavěl ještě letadla.

Jízda na motorce je adrenalin. Modelařina zase relax, který naopak dává prostor soustředění. Vnímáte to jako užitečnou kombinace vzhledem ke svým zájmům?
Absolutně. Je to příjemný oddech jak od adrenalinu, tak i od pracovních povinností.