Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Včel je v metropoli dost, nový úl přírodu nespasí

Praha - Miloš Vondruška včelaří od malička. Jeho úly můžete vidět na Břevnově nebo na činžovním domě v Holešovicích. Včely se tu mají lépe než na vesnici.

25.5.2017 AKTUALIZOVÁNO 29.5.2017
SDÍLEJ:

Včelařství. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Problém s nedostatkem včel podle Miloše Vondrušky hlavní město zatím řešit nemusí. Naopak. Kdo má problém, jsou čmeláci a včely samotářky, a to hlavně na vesnicích. Ty jsou pesticidy zanesenější než město. I přes všechny výfuky z aut se tak pražský med může paradoxně pyšnit vysokou kvalitou. Tu potvrzuje i na soutěžích. S Milošem Vondruškou jsme se bavili nejen o kvalitách pražského medu a jeho historii, ale i chovu včel na střeše činžáku.

Pražští včelaři údajně produkují velmi kvalitní med. Čím to je?
To je pravda. Ač se to nezdá, tak v Praze mají včely daleko lepší snůškové podmínky než na vesnici. Například na Praze 7 je park Stromovka. Armáda zahradníků se stará o to, aby tam stále něco kvetlo. Jsou tam lípy, jívy, kaštany, akáty a další stromy. Na vesnicích je to bohužel opačně. Vymizely meze, kde by se mohli schovat čmeláci. Jsou zde pouze velké lány, většinou řepky. Když dokvete, je konec. Město je pro opylovatele v tuto chvíli lepší než vesnice.

A nevadí jim naopak výfuky z aut a další městské znečištění?

Na vesnici je toho paradoxně víc. Řepka a další plodiny se v současnosti pěstují pod trvalou insekticidní clonou. Hmyz zde schytá více pesticidů a dalších chemických látek. Loni vyšla na VŠCHT práce a pražské medy, co se týče obsahu těžkých kovů, na tom byly velmi dobře. Včely jsou dokonce i na letišti. Pravidelně se zde dělají rozbory, které kupodivu dopadají dobře.


To je překvapivá informace.
Nechci město nijak vychvalovat. Je ovšem opravdu zajímavé, že pražský med je čistší než med z vesnice.

Jak je to s chutí pražského medu?
Včely dělají med z nektaru, ten mu dává chuť. Včelař se může rozhodnout pro jednodruhové medy. Když dokvete lípa, vytočí a má lipový med. Když dokvetou akáty, má akátový med. Chuť z mnoha květin je taková pestrá.

V Praze se dnes včelaří ve velkém, i na střechách paneláků. Můžeme sledovat určitý boom?
Boom nastal už před 200 lety, když Marie Terezie vydala své patenty. Chtěla oživit zemědělství a zjistila, že včely jsou potřebné. U každé fary a školy musel být úl z výchovných důvodů. Sedláci museli také chovat včely. Bylo přesně určeno, kolik jich podle velikosti pole museli mít. Zavedla také včelařské vzdělávání. Jedna velká škola byla ve Vídni a dvě v Česku. Nejznámější postavou včelařství této doby byl Josef Antonín Janiš.

To je dlouhá historie včelaření.
Od té doby byly včely u škol, ne někde v hlubokém lese. Země bývalého Rakouska-Uherska jsou také nejpřevčelenější v Evropě. V Německu či Francii mají asi dvě včelstva na kilometr čtvereční, u nás je to skoro sedm. Další věcí je struktura. Ve Francii jsou většinou velkovčelaři, mají i 60 včelstev. V České republice má průměrný včelař osm včelstev. ČR vyniká i v počtu včelařů, u nás je 63 včelařů na 100 km², to v žádné jiné zemi není. Pořád je to ale bráno spíše jako hobby.


Roste i dnes počet včelařů v Praze?
Teď se včelaření dělá reklama. Počet včelařů ale nenarůstá nijak skokově, čísla jsou podobná. Včelařit však začínají mladší lidé, a tak je včelaření více vidět. Tito lidé o tom mluví na Facebooku, píší blogy. Já včelařím od narození. Táta byl včelař. Dřív si šli včelaři sednout a popovídat do hospody a nebyli tolik na očích.


Včelaření jste tedy zdědil po otci?
Otec měl včely na chalupě v Řevnicích. Přišla tam varroáza. Tehdy se to bralo šmahem. Včely se zlikvidovaly a táta vzal prázdné úly, které zůstaly, do Prahy. Včelařů ve městě byla spousta. Určitě to nezačalo teď. Boom dnes nastává třeba v New Yorku. Včelaření zde totiž bylo zakázáno. Včely se zde různě schovávaly, fungovalo zde guerillové včelaření. V roce 2010 zákaz padl. U nás se ale podmínky nemění.


Kde všude se vůbec dají včely ve městě chovat?
Vy sám je máte na střeše činžovního domu. Dají se chovat kdekoliv. Dívám se po Praze a je tu i plno divoce žijících včel. Člověk musí vědět, na co koukat. Ve Stromovce žijí včely v dutinách stromů. Na Ortenově náměstí je v jednom ze stromů také dutina, odkud létají včely. Lidé tu chodí a nikdo si jich nevšimne.

Co vás vedlo k tomu, dát si včely na činžák?
Přiženil jsem se tam.


Říkal jste, že včel je tu více než na Západě. Je to ale i tak dost?
Nedostatek včel totiž může vést k potravinové katastrofě. Myslím si, že jich je až dost. Česká republika je převčelená. Na světě není pouze včela medonosná. Jsou tu také čmeláci, včely samotářky, motýli. Opylovatelů je moc a bohužel jim včela potravně konkuruje. Různé dotace na včelu medonosnou a medializace ve smyslu, že je málo včelařů, jsou až kontraproduktivní. Peníze by měly jít úplně jinam.


Kam?
Do krajiny. Pastva z krajiny mizí a naprosto zbytečně se kácí nektarodárné dřeviny. Peníze by se měly dát do alejí, kvetoucích luk, ochranných kvetoucích pásů podél polí atd. Někdo by měl rozumně přemýšlet o tom, co se zasadí. Když v místě odkvetou kaštany a vznikne proláklina, bylo by dobré sem nasadit akáty. Včela medonosná se s nedostatkem květů vždycky nějak popere. V úlu má zásoby. Pokud dojdou, včelař to zjistí a dodá jí glycidové zásoby. Nedostatek potravy je ale fatální pro čmeláky, včely samotářky a další opylovatele, kteří zásoby v hnízdě nemají.


Kde je tedy největší problém?
Občas můžete vidět pod stromy stovky mrtvých čmeláků. Ti zmírají hlady. Všechno je tak trochu špatně nastavené. Pastva by měla být pro všechny opylovatele. Ač jsem sám včelař, musím říct, že nový úl přírodu nespasí. Důležité je zajistit pastvu i ostatním.

Sám ale děláte i kurzy pro začínající včelaře.
To dělám. Určitě nechci situaci nijak dramatizovat. V Praze si na střechu můžete dát klidně dva, tři úly. To není zásadní problém. Přednáším i na letních školách nástavkového včelaření.


Jaké zásady by tedy měl znát začínající včelař či včelařka?
Měli by si nastudovat biologii a doporučuji kurz, aby si včely osahali. Měli by se také začít bavit se včelaři, protože včelaři jsou jako právníci. Na jednu otázku dostanete pět protichůdných odpovědí. Neexistuje jednoduchý návod. Mám včely v Holešovicích, na Břevnově a na chatě. Všude se chovají jinak. Na chalupě je od Berounky vlhko, takže plesniví plástve. To se mi v Praze nikdy nestalo. Je nutné si udělat vlastní názor a počítat s tím, že dobře míněná rada, která funguje o 200mnm výše, nemusí fungovat na mém stanovišti.


Možná by bylo lepší se zeptat, co všechno včelaření obnáší?
O včely se musíte starat způsobem, jakým si rozhodnete. Někdo jede na maximální výnosy z medu. Jiný má včely jako mazlíčky. Přes léto je včely nutné každých zhruba deset dní kontrolovat, na podzim ošetřit a zazimovat a přes zimu doufat, že se s nimi na jaře opět shledáte.

Co vás osobně na včelaření nejvíce baví?
Baví mě, že vidím stále něco nového a člověk se stále učí. Rodí se nové včely, vychováte si matku. Máte styk s celou přírodou. Není to jen včela, která vylétne a zalétne do úlu. Člověk se jinak dívá kolem sebe. Třeba vidím, že kvetou jívy, a hned si říkám, že je to dobré, že bude první nektar, první pyl pro včely a především pro jejich larvy, další generaci. Pak rozkvete třešeň a vím, že je musím opět zkontrolovat, jak se jim daří po zimě. Koukám se i po ostatních opylovatelích, které na květech vidím. Chystám také domečky pro čmeláky a příbytky pro včela samotářky. Člověk se na svět dívá komplexně hmyzíma očima. Studuji symbiózu mezi flórou a hmyzem.

Autor: Jana Kašparová

25.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předseda Strany zelených Matěj Stropnický.
5

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Ondřej Kolář.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

AKTUALIZOVÁNO

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Silnici mezi Kladenskem u Pavlova a Prahou-západ ochromila hromadná nehoda. Od středečního rána se zde stala řada nehod. 

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

„Vyměníš slámu za ovce?“ I tuto větu můžete tento týden slýchat v Tyršově domě na Újezdě. Nebojte se, nezměnil se ve směnárnu zemědělců ani v blázinec. Koná se tu již 17. ročník festivalu Deskohraní, na kterém si můžete zahrát 501 druhů stolních her a například tak povyměňovat slámu za ovce v oblíbených Osadnících z Katanu.

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení