Na zakoupení pomůcky mu peněžně pomohlo Konto Bariéry. Část peněz získal od dětí ze školy v Kunraticích v rámci nadačního charitativního běhu Run and help. Damián se narodil mamince Magdaleně a tatínkovi Michalovi. „Každý čeká zdravé dítě, my jsme dostali nemocné, ale díky tomu, že jsme měli štěstí na rodinu, zázemí i služby, tak jsme se s tím v průběhu času popasovali," vykládá o složitém osudu pětatřicetiletá Magdaléna Tomášková.

Po narození syna dostala kontakt na Ranou péči Eda, o které se dozvěděla, že půjčují pomůcky a učí rodiče, jak své dítě rozvíjet. Nakonec toho získali mnohem více. Každý měsíc k nim začala docházet poradkyně, přinášel hračky a učila s nimi rodiče zacházet. Pomáhali rodině také řešit různé situace, například výběr příhodných lázní, polohovacích pomůcek nebo komplexní péče. Damián nyní chodí do přípravné třídy Základní školy Zahrádka, která sídlí v Integračním centru Zahrada.

„Ráno vstaneme, nachystáme se do školy, kde je od osmi do dvou. Má tu bohatý program, prakticky se nezastaví. Je tu rehabilitace, ergoterapie, canisterapie, vířivka, muzikoterapie. Je toho opravdu hodně a nabídka je pestrá. Má bezvadné pedagogy i spolužáky a je tu spokojený. Nenudí se tu, takže odpoledne si ho odvážím unaveného, takže potřebuje odpočinek," popisuje Tomášková jejich každodenní rituál. Odpoledne jdou pak na procházku, a protože je ležící, potřebuje často polohovat. Hrají si vleže nebo sledují pohádky. Po koupání už jenom šup do postele.

Víkendová zábava

„Snažíme se zařadit i prvky, jako protahování, míčkování, hra. To je třeba v tureckém sedu, který sám neusedí, ale když si sednu za ním, tak si společně můžeme hrát. Trénuje tím zároveň hlavu, kterou neudrží," vysvětluje maminka, která má svůj internetový obchůdek. V něm nabízí pomůcky a věci pro děti, které jsou na tom podobně jako Damián. Například jsou to bodýčka, aby jim nelezla záda, když se přendávají z vozíku.

Víkendy tráví rodina Tomáškova různě. Někdy jezdí i k babičkám na Moravu. Většinou ale odpočívají nebo navštěvují přátele se stejně starými dětmi, protože Damián je rád mezi vrstevníky. Chodí často na procházky nebo se občas zajdou podívat na dětské představení.

Soustředit se i odpočívat najednou

Co se týká pomůcek pro Damiána, mají speciální kočárek na transport a interiérovou židličku, kterou už má Damián od roku a půl. Celou ji hradila pojišťovna. „Před rokem v říjnu jsme s ergoterapeutkou dospěly k názoru, že už je mu malá. Dá se zvětšit a rozšířit, ale už nevyhovovala na délku. Začali jsme vybírat novou pomůcku, což je složité, ale díky dobrému zázemí jsem to mohla v integračním centru konzultovat s fyzioterapeutkou a s ergoterapeutkou," popisuje Tomášková. Několik firem jí představilo svoji nabídku, až si vybrala správnou variantu. U žádosti na pojišťovně se to ale zadrhlo.

„Mají pro to svoje důvody. Původní židlička má malá kolečka jenom do interiéru. Hrazená je na deset let, jenže s vozíkem se bude jezdit i do terénu, takže jeho životnost je pět let. Z toho důvodu, přestože jsme se snažili argumentovat, že stávající je nevyhovující," objasňuje. Jenže v integračním centru chodí na zahradu, jezdí na výlety a mají i speciální auto na převoz vozíčkářů. Bylo tedy těžké vymyslet, kde peníze sehnat a jestli vůbec se jim to podaří.

Potom přišlo na řadu Konto Bariéry, které přispělo největší částkou. Pořádalo totiž šňůru charitativních běhů nazvanou Run and Help neboli běhání, které pomáhá. Děti ze Základní školy Kunratice se připojily na Den dětí a vybraly 152 tisíc korun, které předaly kromě Damiána ještě dalším postiženým dětem.

Polohovací vozík

„Měli jsme velkou radost, když nás pozvali koncem školního roku na předávání šeku do základní školy do Kunratic. Bylo to ohromně dojemné. Byla tam plná tělocvična dětí, vrstevníků Damiána i starších, kteří s ohromným nadšením běhali pro to, aby se Damián dostal tam, kam se děti běžně dostanou po svých nohou do školy, do parku, na výlet," vypočítává Tomášková.

Pak už se daly věci do pohybu a vozík se připravoval. Poprvé si jej ale Damián mohl vyzkoušet 18. prosince. Vozík se dá výborně polohovat. Potřebuje totiž sedět také u stolu a podílet se na činnostech. U jídla musí být co nejvíce vzpřímený, aby potrava šla dobře do žaludku.

Když má relaxaci, potřebuje úlevovou polohu, takže se dá sklopit. Má to mechanické ovládání, takže se tam snad nemůže nic pokazit. „Jsem z toho nadšená, protože tohle vozíky nemívají. Je tam i adaptér, který je homologovaný na převoz v autě," sdílí svoje dojmy Tomášková.

Psychický vývoj

Integrační centrum Damiánovi hodně pomáhá. Motoricky je na tom hodně špatně, neudrží hlavu, takže je na úrovni kolem třech měsíců. Ale psychický a sociální vývoj se daří rozvíjet.

„Je rád se svými vrstevníky. Má rád, když se něco montuje, když manžel něco opravuje či šroubuje. Když jsme pekli perníčky, tak jsem mu dala těsto do ruky, protože sám věci nemůže uchopit. Smál se a měl obrovskou radost," usmívá se Tomášková. Spolu pak nejradši budou koukat o Vánocích na pohádky, nejradši má Damián pořady s Michalem Nesvadbou nebo Pata a Mata.